Článek
Potvrzení o tom, že se jízda kolem osení koná po více než 400 let každoročně, neexistuje. Jisté ale je, že bez přerušení přečkala celé minulé století, tedy obě světové války i čtyři desetiletí komunistického režimu.
Bez pauzy pokračovala dokonce i během pandemie covidu, v době nejpřísnějších opatření. Jezdci tehdy vyjeli na koních tajně časně zrána, předem o tom nikomu neřekli.
Po celých šedesát let tradici udržoval Václav David. Letos už ale po loňské operaci srdce na koně neusedl. „Asi bych to ještě zvládl, ale rodina mě nepustí,“ vysvětlil. Roli hlavního jezdce, který s křížem v ruce žehná rodinám, stavením a budoucí úrodě, tak letos už podruhé převzal jeden z jeho synů.
V době covidu lidé dva roky po sobě krucifix z hygienických důvodů nelíbali, pak se tradice vrátila. „Necháváme to na nich. Lidé si můžou vybrat, zda se kříže jen dotknou, nebo ho políbí,“ řekl Václav David Novinkám.
Jezdci vyrazili hodinu po poledni. Nejprve několikrát objeli kostel, pak zamířili přes pole na horní konec obce, kde je lidé pohostili drobným občerstvením, kořalkou a kávou. Poté vyrazili přes louky do osady Dolní Nový Dvůr, kde se opakoval podobný scénář, a nakonec se vrátili do Lukavce.
Zmínka o vůbec první jízdě kolem osení z roku 1620 je v místních kronikách, kde se píše, že tehdy její účastníci na koních odrazili hordu vojáků rozprášených při bitvě na Bílé hoře. Právě tím si zápis zasloužili.
