Článek
„Je to skoro střed obce, ta zóna je celá kolem dokola obydlena,“ upozorňuje Bartek s tím, že pozemky pro vznik parku patřily kdysi zemědělcům. Ti je však před lety prodali investorovi. „Tomu ale předcházela změna územního plánu. Žádala o ni tehdy obec a podle mě k tomu došlo v rozporu se zákonem,“ vysvětluje, proč začal v roce 2006 proti zóně bojovat.
Spolu s několika sousedy sepsal petici, kterou podepsalo téměř 200 lidí. Jenže petice odpůrcům v ničem nepomohla. Následovala odvolání ke krajskému úřadu, a to nejen ze strany občanů, ale i ekologických aktivistů. „Třikrát jsme se odvolali proti územnímu plánu ke krajskému úřadu,“ popisuje důchodce.
Poté, co úřady všechna odvolání zamítly, řady protestujících řídly, až zbyl Bartek sám. I tak pokračoval. Apeloval, upozorňoval, psal dopisy na kraj či ministerstvo životního prostředí. „Psal jsem tam v době, kdy tam byl Bursík (Martin Bursík byl ministrem od ledna 2007 do května 2009, pozn. red.) i Brabec (Richard Brabec byl ministrem od ledna 2014 do prosince 2021, pozn. red.), ale všechno marné,“ konstatuje zklamaný senior.
Přiznává, že vyzkoušel i žaloby k několika stupňům soudů. Nikde ale nepochodil. Kasační stížnost mu zamítl i Nejvyšší správní soud. „Tím pádem to pro mě skončilo,“ říká důchodce a listuje přitom štosy dopisů, žádostí, odvolání, odpovědí a jiných materiálů týkajících se průmyslové zóny.
Starosta: vše bylo podle práva
Starosta Horních Tošanovic Petr Martiňák (Za Horní Tošanovice) netají, že byl a je s Bartkem kvůli zóně ve sporu. „Napadal nás, že při změně územního plánu nebyly dodrženy nutné právní kroky,“ objasňuje a dodává, že proto se na obec zaměřila i kontrola ministerstva vnitra. „Výsledkem byl asi šestistránkový elaborát se závěrem, že zastupitelstvo postupovalo přesně podle právních předpisů této republiky.“
Hromady hlíny a první betonové sloupy dávají znát, že v místě už vzniká průmyslová zóna.
Martiňák připomíná, že s plány na vznik zóny přišla před lety skupina investorů z Rakouska. „Bylo to v době hluboké krize, kdy byla vysoká nezaměstnanost. Lidi byli tenkrát pro i proti, to je jasné. Ale bylo to podle zákona,“ ujišťuje.
Poslední dva roky patří pozemky společnosti CTP. Koupila je s platným územním a stavebním povolením. A začala CTPark Tošanovice, jehož jednu hranici tvoří dálnice D48 a zbylé tři zastavěná část obce, letos stavět. „Počítáme se sedmi halami, které budou určeny pro lehkou výrobu, logistiku i výzkumně-vývojová centra. Výška budov odpovídá územnímu plánu,“ nastiňuje manažer rozvoje Vojtěch Peřka, který má projekt na starost.
Budoucí podoba CTParku Tošanovice (vizualizace)
Podle územního plánu mohou mít haly na výšku až 17 metrů a CTP je chce všechny postavit v horizontu dvou až pěti let. Celková plocha k pronájmu má mít rozlohu 253 tisíc metrů čtverečních. „Už nyní probíhají jednání s prvními zájemci, konkrétní jména zatím nemůžeme sdělovat,“ informuje Peřka. Stejně tak neřekl, kolik lidí park v budoucnu zaměstná. „Počet pracovních míst bude záviset na skladbě finálních nájemců.“
Na to, jak stavba zóny pokračuje, důchodce Bartek nevidí. Před domem mu totiž stavbaři postavili protihlukovou zábranu. „Až přibydou ty haly, tak už vůbec na hory neuvidíme,“ říká smířlivě a pozoruje přitom v dáli Beskydy.
„Dneska proti úřednímu šimlu nevybojujete nic. Bude s vámi tak mávat a bude si tak vymýšlet, že se neubráníte. A to ani u soudu. Nemáte šanci proti tomu bojovat,“ mávne rukou a dodá, že za boj proti zóně utratil za 20 let asi 50 tisíc korun. „Já toho nelituju, jenom mě mrzí, že to tak dopadlo. Že jsem to nedokázal dotáhnout do konce. To mě mrzí,“ uzavírá senior.
