Článek
Sezonu pálení zahájili letos v Řepišti 11. srpna. A od té doby jedou tzv. na plný plyn. „Prvních čtrnáct dní jsme pálili jenom třešně, kterých letos bylo bohatě. Potom se pálily kvasy, co lidi zapomněli dovézt do pálenic, jako loňské švestky a jablka, a pak byly mirabelky, letní jablíčka, a teď už jsou dokvašené ryngle,“ nastínila žena obsluhující kotel.
Nejvíce se samozřejmě pálí jablka a švestky, ale občas vyrobí obsluha pálenice i výjimečný alkohol. „Dělali jsme třeba jahody s malinami. To tady vonělo jak v cukrárně a to, co z toho vzniklo, bylo luxusní. Pak tu jeden dovezl i borůvky, ale to už nebylo takové,“ zmínil Jiří Čabaj, který je dalším pracovníkem palírny. „Já už letos měla arónii nakvašenou na malinách. A bývá tady i dřínka, co se z ní dělají marmelády,“ připojila Kukučková.
Za litr stoprocentního destilátu zaplatí majitel kvasu 420 korun, z toho obec odevzdá státu na spotřební dani 196 korun. „Všechno se odvíjí od spotřební daně,“ poukázala Kukučková a pokračovala: „Z toho, co zůstane obci, se zaplatí provoz. Plyn, voda, obsluha, výpalky. To je ten zbytek po destilování. Něco jako voňavý kompot, který se odváží na speciální skládku. Do kanalizace to pustit nesmíme,“ upozornila.
Počet ovoce, respektive kvasu na litr destilátu, se různí. Podle Kukučkové je to vždy tak trošku alchymie. „Je to o zralosti a druhu ovoce, protože například u třešně toho potřebujete daleko víc než u jablka. Ale vesměs to vychází na třináct až patnáct litrů kvasu na litr pálenky,“ vypočítala.
Navíc za množství a kvalitu destilátu může hlavně jeho majitel. „Je to vždycky o tom, jak se zákazník o kvas postará. Někteří jsou takoví ďábli, že to shrabou hráběmi, dají do bečky a myslí si, že budou mít luxusní alkohol. To je ale blbost, protože tam mají i nezralé nebo nahnilé ovoce, které do kvasu nesmí,“ připomněl Čabaj a dodal, že už zažil i takové experty, co měli v kvasu i trávu.
Blanka Kukučková kontroluje průběh pálení v pálenici v Řepišti
Na nezájem zákazníků si palírna v Řepišti stěžovat nemůže. Za první dva měsíce, od 11. srpna do 11. října, vypálila 756 litrů stoprocentního destilátu. „Pálíme šest dnů v týdnu, někdy i sedm. Třeba teď poslední tři dny jsme měli dokonce ranní, odpolední i noční,“ prozradila Kukučková. „Ovoce je hodně a lidi pálí rádi,“ pousmál se Čabaj.
Pálenice jako služba
Jak dlouhou bude mít pálenice sezonu, je zatím ve hvězdách. V roce 2018, kdy byla podobná úroda, vyráběli pálenku až do května. „Máme objednávkami zaplněný celý leden a už se lidi píší i na únor. Takže do března tady budeme jistě,“ zmínila Kukučková.
Pálenice v Řepišti funguje téměř od začátku 21. století. Posledních šest let ji ale místo zahrádkářů provozuje obec. „Zachovali jsme ji jako službu pro občany,“ vysvětlil starosta Rostislav Kožušník (SNŘ), proč obec nejprve převzala od zahrádkářů objekt a následně odkoupila od soukromníka palírnu.
Nadrcená jablka se musí před vylisováním pořádně rozprostřít.
Kromě ní funguje v budově i moštárna, a i ta je letos zavalena zájmem pěstitelů ovoce. Jablka se v obci drtí a moštují od 23. srpna jen ve středy a o sobotách. „To jsou i čtyřhodinové fronty, sám jsem v nich taky třikrát stál,“ přiznal starosta.
V sobotu ráno byla fronta před moštárnou menší, lidé si v ní postáli jen desítky minut. Úplně první přišel v osm hodin na řadu Radovan Schwarz ze sousedního Paskova. „Už jsem tady letos popáté. Pokaždé jsem měl čtyři pytle jablek, teď už jen pytel,“ sdělil a dodal, že aby se vyhnul frontám, dojel raději vždy dvě a půl hodiny před otevřením moštárny. „Byl jsem tak první, maximálně třetí,“ uvedl Schwarz, který z letošní úrody jablek získal odhadem 300 litrů moštu. Část z toho spotřebuje s rodinou, část už rozdal a mošt ze soboty zamrazí.
Podle mladých místních hasičů, kteří si vzali obsluhu moštárny na starost, pojede lis ještě aspoň dva týdny. „Uvidíme, pořád tu je řada a frmol,“ poukázal Jan Kukučka ml. s tím, že jeden zákazník dorazí v průměru tak s metrákem jablek. „Je zkrátka abnormálně dobrá sezona a jablka hodně šťavnatá,“ zhodnotil ovoce, kterým plnil drtičku.
