Vybavení zámku Hrubý Rohozec získá dědička Walderode, stát se odvolávat nebude

Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat přibližně pět tisíc položek, mimo jiné nábytek, obrazy, zbraně, svícny i třeba série fotografií anebo vzácné hodiny a další inventář, který běžně vídají návštěvníci zámku při jeho prohlídkách. Vydání stovek dalších předmětů však soud zamítl, protože se je nepodařilo najít, neboť se například přesunuly jinam či zmizely v průběhu let.

Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk je s rozhodnutím soudu spokojený. „Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je ukončena,“ řekl.

Před dvěma lety Ústavní soud (US) vydal nález, ve kterém konstatoval, že justice musí vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. Tím byla splněna základní podmínka pro vydání majetku.

Mobiliář zámku Hrubý Rohozec má ve správě Národní památkový ústav (NPÚ). Ten podle sdělení mluvčí Lucie Bidlasové bude plně akceptovat vynesený rozsudek týkající se mobiliáře.

„Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu a mobiliáře státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu,“ uvedla pro Novinky k pátečnímu verdiktu Bidlasová.

O tom, zda bude rodu Walderode vrácen zpět do vlastnictví i zámek, 27. února soud nerozhodoval.

Kvůli sporům o navrácení majetku rodu Walderode, které se táhnou tři desetiletí, nemůže NPÚ investovat do obnovy zámku na Hrubém Rohozci. A tak se nyní čeká ještě i na rozhodnutí o vydání budovy samotné. V případě, že bude rohozecký zámek a mobiliář státu, respektive NPÚ, darován, jak dědička avizovala, začnou se řešit možnosti větších oprav a investic. Podle Bidlasové je zásadní stabilizace objektu, neboť je zámek namáhán otřesy z projíždějících vlaků pod skalním masivem, na němž stojí.

„Konkrétní jednání dosud neproběhla a teprve nás čekají, opíráme se o dosavadní sdělení právního zástupce paní doktorky, nerada bych proto nyní spekulovala o dalším vývoji,“ zdůraznila Bidlasová.

Karl des Fours Walderode přišel o majetek na Turnovsku po skončení 2. světové války jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé občanství vrátily, avšak znovu jej odebraly v roce 1948 v únoru, když po komunistickém převratu emigroval. Následně získal občanství zpět v roce 1992. Od té doby soudy řešily, zda nárok na vrácení majetku má, či nikoli.