Článek
Je to bizarní pohled. Turistický přístřešek Národního geoparku Ralsko, umístěný pár stovek metrů od centra Kuřívod v Ralsku, který měl turistům nabízet pohled do nedotčené přírody Ralska, je teď obklopený vysokým plotem. A za ním stojí armáda stavebních buněk.
Přímo u přístřešku totiž společnost ČEZ PV & Wind, firma ze skupiny polostátního gigantu ČEZ, buduje mnohahektarovou obří solární elektrárnu, zjevně největší v Česku. Stovky solárních panelů tu už stojí, další postupně přibývají.
„Z takhle rozsáhlého komplexu zaplněného fotovoltaikou jsem, jako spousta dalších, zoufalý. Je to minimálně 80 hektarů solárních panelů v jednom kuse. Nechápu, že si někdo vůbec dovolí to takhle velké budovat bez rozčlenění. Kdyby to aspoň bylo rozdělené pásy zeleně, aby to bylo pro přírodu i pro lidi stravitelné,“ konstatuje smutně nad realitou konkrétního místa obyvatel Ralska Jaroslav Sluka.
Obří projekt, o kterém mluví a který se postavil do cesty výhledům z turistického přístřešku, je symbolem toho, co se v Ralsku v posledních letech odehrálo. Prostřednictvím spekulantů s pozemky se k rozlehlým zeleným plochám dostaly velké firmy, které tu rozvíjejí svůj solární byznys. Největším investorem v Ralsku je jednoznačně polostátní ČEZ.
Pozemky, nebo spíše již rozestavěné projekty, tady ČEZ skupuje od roku 2010. Šlo postupně o několik nákupů, okolo kterých se objevovala i jména velmi vlivných lidí, například miliardáře Martina Shenara, zbrojaře Richarda Hávy nebo právníků úzce napojených na lobbistu Ivo Rittiga. S prodeji byly spojené i firmy podnikatele Stanislava Ludvíka, jenž stál před lety u zrodu Geoparku Ralsko.
„Kuřívody se po odchodu sovětské okupační armády začaly postupně osidlovat. Nejprve sem přišli volyňští Češi, pak se rekonstruovaly bytovky, začaly se budovat stavební parcely a když na nich vyrostly domy a lidé v nich začali bydlet, tak se to začalo obkličovat fotovoltaikou a lidem se tak znehodnocují majetky,“ přidává Jaroslav Sluka další pohled na aktuální situaci.
Ralsko je podle něj obětí českého fotovoltaického boomu. „Tohle město už položilo na oltář české fotovoltaiky tolik obětí v podobě přírody, že to nemá srovnání,“ míní Sluka. „Hrubým odhadem jsou tu v okolí solární panely na 300 hektarech, což je už rozloha jednoho lesního úseku,“ dodává muž, který celé roky provozuje na letišti v Hradčanech pilu.
Tento týden v pátek mají zástupci Libereckého kraje v Kuřívodech představit další solární plán - vybudování fotovoltaické elektrárny na ploše hradčanského letiště. Sluka říká, že krajský záměr se s jeho podnikáním na letišti do střetu nedostane, ale vadí mu, že v Ralsku, obklíčeném elektrárnami, má vyrůst další.
„Na letišti jsem od roku 2003, takže už 23 let, a sleduju, jak je letiště využívané k rekreaci. Za hezkého počasí jsou tu o sobotách a nedělích stovky lidí, kteří jezdí na bruslích, s kočárky a opravdu si to tady užívají. Ve volné přírodě. Ty lidi nechtějí jezdit mezi ploty,“ upozorňuje Sluka.
Záměr kraje podle něj zařízne turistický ruch v Hradčanech. „Hradčany byly už za první republiky letoviskem. A ti lidé, co sem přijíždějí, tu mají chodit mezi solárními panely?“ ptá se Sluka.
Více se o dalším solárním projektu dozví v pátek odpoledne. Krajský záměr na letišti má v novém kulturním domě v Kuřívodech představit vedení kraje a krajská společnost Energie Ralsko.
