Článek
Ještě vloni v rozhovorech pro média uváděl Jan Kalina, člen představenstva ČEZu a ředitel jeho divize Obnovitelná a klasická energetika, že firma očekává, že sama bude budovat spíše menší větrné elektrárny a že smysl vidí jen ve větrných parcích o dvou, třech nebo maximálně čtyřech strojích.
Rok a půl poté je všechno jinak. ČEZ má v Ralsku na severu Čech rozpracovaný velký projekt na větrný park o 16 větrných elektrárnách, jejichž osa rotoru má být ve výšce 160 metrů a list větrníku má v horní úvrati dosahovat až do výšky 250 metrů.
Pro srovnání: nejvyšší budova v Česku, AZ Tower v Brně, měří 111 metrů, a do výšky 250 metrů narostly jen nejvyšší evropské mrakodrapy, například šedesátipatrový vídeňský mrakodrap DC Tower 1.
Mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier Novinkám k plánům umístit do krajiny Ralska (konkrétně do místních částí Náhlov a Svébořice) tyto obří stroje řekl, že o žádné přehodnocení přístupu k větrným elektrárnám nedošlo. Pro Česko s jeho hustotou osídlení se opravdu hodí spíše menší větrné elektrárny, jenže Ralsko má podle něj specifické podmínky.
„Rozptýlené osídlení a výrazně větší vzdáleností sídel, než je běžný průměr ČR, dovolují instalaci výkonnějších turbín, a to při dodržení všech limitů (například dostatečná vzdálenost od obydlí nebo hlukové limity) i při zachování zákonných podmínek ochrany fauny a flory,“ podotkl Schreier.
Ohromující nabídka
Mluvčí připomínal také, že ČEZ se mimořádností parametrů turbín, které zvažuje pro Ralsko, nikdy netajil a městu je sdělil hned při oslovení a nabídce spolupráce. Veřejnost ale bližší informace k okolnostem takhle velkého projektu dlouho neměla.
Vedení města se v posledních měsících vyjadřovalo k projektu většinou vyhýbavě a zdrženlivě a tvrdilo, že o záměru by měli rozhodnout obyvatelé města, třeba i v referendu. Řada indicií ale naznačovala, že radnice ve skutečnosti podniká kroky, které jdou celému záměru naproti.
Až nyní a po novinářských dotazech začaly být obě strany sdílnější. Město, které je spíše shlukem roztroušených osad a kde žije dohromady 2200 obyvatel, dostalo od ČEZu exkluzivní nabídku, jaká může z Ralska učinit nejbohatší vesnici široko daleko. Že taková nabídka padla, Novinkám potvrdil ČEZ i starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO).
„Co se týče finančních podmínek nabídky, má Ralsko v případě spolupráce na projektu možnost získat až 600 milionů korun během 30 let. V této částce je zahrnuta jednorázová odměna po dokončení změny územního plánu, zákonem daný poplatek z každé vyrobené MWh i bonusová odměna vycházející z objemu produkce budoucího větrného parku,“ upřesnil Martin Schreier.
A to není všechno. ČEZ Ralsku nabízí i profit díky finančním prostředkům z Nadace ČEZ, která podporuje aktivity jako jesle, školky, dětské tábory, pečovatelské služby, umělecké skupiny, kulturní akce, kanalizační přípojky, renovace kostelů, komunitní veřejné prostory, podpora sportovních spolků a aktivit nebo provoz veřejných sportovišť.
„V neposlední řadě může Ralsko i okolní obce těžit ze spolupráce se Skupinou ČEZ při rozvoji svých energetických hospodářství. Jde například o poradenství a projektování v oblasti energetických úspor, technického zařízení budov, veřejného osvětlení a osvětlení objektů, kogenerací, fotovoltaik a elektromobility,“ nabídl také Ralsku ČEZ.
Město už jde ČEZu na ruku
Zvláštní je, že město o nabídce dlouho nikomu neřeklo. Ani svým vlastním obyvatelům, kteří o tom doteď nevědí. Nabídku ČEZu si vyslechli jen zastupitelé města na neveřejném jednání.
Že se městu taková lukrativní nabídka zamlouvá, se přitom dá vyčíst z kroků, které už radnice v Ralsku směrem k projektu letos podnikla.
Například už v únoru zastupitelé jednomyslně schválili zadání změny územního plánu číslo 8, která - až projde schvalovacím procesem - má vytvořit podmínky pro výstavbu zmíněných obřích větrníků. A mimochodem vytváří i podmínky pro výstavbu dalších solárních elektráren, kterých je už teď v Ralsku tolik, že je těžké se v nich orientovat.
Ralsko – ráj solárních obrů
Na území bývalého vojenského újezdu Ralsko už dnes stojí dosud největší tuzemská solární elektrárna. Provozuje ji ČEZ a má celkový výkon 56 MW.
Tuzemskou jedničkou mezi solárními parky je od svého spuštění v prosinci 2010, tehdy byla zároveň 12. největší fotovoltaickou elektrárnou na světě. Nachází se na území zaniklé obce Jabloneček, jedné z několika obcí, které musely ustoupit armádnímu prostoru.
ČEZ navíc vloni v Ralsku prostřednictvím firmy ČEZ PV & Wind koupil společnost 3L real podnikatele Richarda Hávy, která tam plánovala postavit elektrárnu o výkonu asi 70 megawattů. Elektrárna se už začala budovat, má stát kolem čtyřiceti milionů eur (přes miliardu korun) a má schválenou dotaci z Modernizačního fondu EU ve výši 204 milionů korun.
Solární park, který připravuje na letišti v Ralsku-Hradčanech Liberecký kraj, bude ještě větší. Hejtmanství má sice rezervovanou kapacitu připojení 62,5 MW, podle Zbyňka Miklíka, šéfa společnosti Energie Ralsko, bude ale kraj elektrárnu dimenzovat na 80 MW s tím, že přebytečnou energii využije na provoz samotné elektrárny nebo pro bateriové úložiště, které by se mělo na letišti vybudovat v další etapě.
Ralsko vyšlo ČEZu také vstříc tím, že k projektu větrných elektráren nepodalo absolutně žádné připomínky do řízení u Krajského úřadu v Liberci, který rozhodoval, zda musí projekt ČEZu projít posouzením vlivů na životní prostředí. Záměr připomínkovalo celkem 160 institucí, organizací a samospráv. Město Ralsko poslalo jen velmi stručné, v podstatě holé stanovisko.
„Město Ralsko požaduje posouzení záměru podle zákona bez upřesňujících informací,“ shrnuli stanovisko města krajští úředníci.
Stačila jim na to tedy jedna věta. Pro srovnání: sousední města jako Mimoň nebo Osečná se k záměru vyjádřila tisíckrát obšírněji. Osečná, pod níž spadají Lázně Kundratice, rovnou také vyjádřila nesouhlas se záměrem, Mimoň ho označila za necitlivý, nepřiměřený a dlouhodobě neudržitelný.
Vizualizace ukazuje, jak by s větrnými elektrárnami vypadaly konkrétní místa v Ralsku - Náhlově, kde mají větrníky opravdu vyrůst.
Ralsko také nejenže vlastní obyvatele o nabídce ČEZu vůbec neinformovalo, ale také zničilo příležitost, kde se k záměru mohli vyjádřit. Zrušilo totiž dotazníkové šetření, které mělo zjistit, co si o záměru myslí místní obyvatelé. Radnice to vysvětlila tím, že hodnotit záměr obyvateli nebylo aktuální.
„Společnost ČEZ nemohla předložit materiály k projednání, protože by se záměr spojil s termínem konání voleb do Poslanecké sněmovny ČR, což ani jednou stranou nebylo vnímáno, jako korektní. Současně nebyl dokončen proces EIA a lidé by tak rozhodovali o něčem, co by nebylo aktuální. To by nebylo fér,“ reagoval na dotaz Novinek starosta Tůma.
Připsal k tomu také větu „Osobně se k tomuto projektu stavím zcela neutrálně a přizpůsobím se názoru většiny.“
Server Seznam Zprávy letos v září upozornil, že Tůma si během posledních let prostřednictvím svých firem pořídil několik nemovitostí, mimo jiné byty a rodinný dům za okolností, které vzbudily pochybnosti. Tůma to odmítl, článek označil za pokus poškodit hnutí ANO a jeho osobně před sněmovními volbami.
