Článek
Osobní vztah sklářů k místu, kde kostel stojí, byl jedním z prvních impulzů, proč se do toho pustili. Vznikl tak první projekt Sacrystalu, jehož cílem je umístit do kostela tři lustry. V současnosti tam svítí dva a na třetí se ještě sbírají peníze.
„Když se podíváte na mobiliář novogotického kostela, který je 500 let starý, tak je typický fiálami, což jsou špice na oltářích a všude okolo. A když se zadíváte na lustr, tak on z tohoto tvaru v podstatě vychází,“ popsal Novinkám Zdenek Kudláček, mistr vitráží, malby a designér, který je tvůrcem svítidel.
Centrální lustr je složen z pěti okruhů, což navazuje na pět století věku kostela. Každý díl připomíná krystal a má jinou velikost, každý krystal se skládá ze šesti skel. Červený menší lustr zaplatilo město Zákupy a vtištěny jsou do něj vzkazy od zdejších dětí.
„Skla mají na sobě texty, které vytváří jakýsi dekor. Ale každý ten text se váže na donátora anebo někoho blízkého vzniku těch lustrů, jejichž vzkaz je do skla otištěn. Vzniká tím jakési společenství lidí, kteří jsou do lustru zapsáni,“ vysvětlil Kudláček.
Herec neskrývá obdiv ke sklářskému řemeslu
Na jednom z krystalů většího žlutého lustru je i vzkaz od Jaromíra Hanzlíka. O projektu se dozvěděl z televizní reportáže, a protože má zdejší kraj rád a měl na Českolipsku kdysi chalupu, zjistil si telefon na skláře a zavolal, že by se chtěl zapojit.
„Byl jsem pozván k panu Pačinkovi do Kunratic u Cvikova a tam mně učarovalo, když někdo něco opravdu umí. Pačinek je opravdu kouzelník skla, tak jsem tam společně s ním vyfoukal a vytvořil vázu, kterou dali do dražby,“ popsal Hanzlík.
Jejich společné dílo se vydražilo za 22 tisíc korun a peníze putovaly na zákupské lustry. Herec, který si slavnostní rozsvěcení nenechal ujít, vzpomněl i na někdejší natáčení slavného seriálu Synové a dcery Jakuba skláře, kde hrál, na režiséra Jaroslava Dudka i kolegy herce. Připomněl třeba sklárnu v Tasicích, kde se natáčelo.
„Už tehdy byla vybrána, protože byla tak autentická pro dobu, ve které se to odehrávalo. Vzpomínám si, že tam jsem poprvé v životě držel v ruce sklářskou píšťalu a foukal jsem. A právě u Jirky Pačinka jsem měl opět to štěstí, že jsem píšťalu opět vzal do ruky a foukal. Jeho huť není velká, ale má ducha a je to nádherné. Je to krásné, když někdo něco opravdu umí,“ neskrýval Hanzlík obdiv k českolipským sklářům.
Ze stejných pohnutek a kvůli obdivu ke sklářskému řemeslu se stala patronkou projektu i režisérka Alice Nellis, která na Českolipsku žije. „Je to projekt, který mě hned začátku zaujal i dojal. Byla jsem u prvního setkání, kdy se to vyhlásilo, a hned účast na tom prvním setkání ukázala, že dokážeme stále dělat něco jeden pro druhého,“ podotkla Nellis.
Skláři chtějí zachránit unikátní relikviáře
Třetí lustr pro Zákupy chtějí skláři dokončit do roka. Dohromady na to potřebují získat 1,6 milionu korun. Pokud se to podaří, ze sumy vyčlení zhruba 730 tisíc na záchranu relikviáře sv. Antonia ve zdejším kostele. Unikátní skleněnou věc nechala vyrobit Anna Marie Františka Toskánská, které zákupské panství patřilo a je ve zdejším kostele sv. Fabiána a Šebestiána pohřbena.
„Je to řemeslně obdivuhodná záležitost. Skleněná tvář kryje lebku sv. Antonia, což je jeden z devatenácti relikviářů, které na počátku 18. století Anna Marie nechala dovézt z Říma. Z pohledu sklářů je pro nás neuvěřitelné, že ta tvář vznikla na počátku 15. století a je tak neuvěřitelně propracovaná. Navíc Českolipsko je unikátní koncentrací těchto relikviářů,“ poznamenal další z iniciátorů projektu, umělecký produkční David Sobotka.
Relikviáře jsou v Zákupech, kde je v kostele ještě ve vitríně sv. Felix, dále ve Cvikově sv. Julius a v Horní Polici jsou další dvě postavy. Relikviář se bude vracet i do Mařenic. Všechny spojuje unikum, a to doplnění sklem.
„Těmi lustry chceme dopomoci k jejich záchraně, nemáme ani představu, kolik to bude stát. Je to první krok,“ dodal Kudláček.
V rámci projektu Sacrystal se dočkal renovace i křišťálový lustr v kostele sv. Alžběty Uherské ve Cvikově. Skláři také připravují projekt ve Vlčnově, kde bude Kudláček tvořit skleněnou stěnu ke kapličce, kterou nechal jeden místní člověk vystavět na počest Panny Marie jako poděkování za to, že přežil covid.