Článek
„Taktické cvičení bylo primárně zaměřeno na logistiku zásahu a management vody, tedy zásobování hasební vodou, včetně její dálkové dopravy,“ uvedl krajský ředitel hasičů David Pouč. Jak doplnil řídící cvičení Luboš Socha, přelomem pro hasičskou praxi byl požár v Hřensku v roce 2022.
„Dálkovou dopravu vody jsme prověřovali několika způsoby. Jedním ze zdrojů bylo sériové zapojení čerpadel HFS Hydrosub a dalším pak kyvadlová doprava vody pomocí cisternových automobilových stříkaček i s využitím takzvaného způsobu ze zdroje do zdroje,“ upozornil velitel zásahu Jan Čech.
Například jedno z dopravních vedení pomocí velkokapacitních čerpadel z Bartošovic v Orlických horách k Panskému poli hnalo vodu až na vzdálenost téměř šest kilometrů.
Od požáru v Českém Švýcarsku před čtyřmi lety jsou hasiči vybaveni novými technickými prostředky a učí členy svých jednotek jiným způsobům práce. „Například využívat menší množství vody nebo hašení zcela bez vody, třeba s využitím ženijních prostředků. Zaměřujeme se i na práci se čtyřkolkami, protože ne každý požár je v dostupném terénu,“ uvedl Luboš Socha s tím, že čtyřkolky zdolávaly během cvičení trasu na Anenský vrch, kde bylo vytyčeno jedno ze cvičných ohnisek požáru.
Hasiči se tak připravují na situaci, která by mohla přijít třeba za pět, deset let. Vody v krajině totiž ubývá, naopak je větší sucho a více požárů.
„Učíme se oheň číst. Protože někdy je lepší nechat ho žít svým životem a bojovat proti němu na místě, které je výhodné pro nás. Třeba pokud se oheň šíří nízkou smrčinou, kde hasiči neprojdou. Tam je lepší nebojovat, ale ustoupit třeba na lesní cestu a zastavit oheň až tam,“ vysvětlil Socha.
Důležitou součástí cvičení bylo také využití moderních technologií, které jsou dnes nedílnou součástí podpory při velení u zásahu. Nasazeny byly bezpilotní prostředky – drony s termokamerou i další kamery, které přenášely on-line přenos z požářiště přímo do štábu velitele zásahu. I pomocí dronů tak byla detekována cvičná ohniska, kam následně vrtulník shazoval vodu z bambivaku.
