Článek
„Nejbližší výhled je pro motoristy příznivý. Do konce příštího týdne zlevní benzin až o 30 haléřů. U nafty by vládní opatření měla přinést pokles kolem tří korun za litr a vývoj na trzích dalších zhruba 50 haléřů,“ řekl Novinkám analytik Boris Tomčiak ze společnosti Finlord.
Regulace začala první říjnový den. U nafty nastavila vláda pro pátek strop 48,58 koruny za litr, u benzinu na 45,92 koruny. Opatření má zatím platit do konce října, kabinet k němu přistoupil kvůli prudkému zdražování paliv v posledních týdnech. Marži pumpařů zastropoval na 2,50 koruny za litr a snížil spotřební daň u nafty zhruba o 2,35 koruny na litr.
Motoristům to ale tankování zatím zlevnilo jen lehce. Velké řetězce jako Orlen, MOL, Shell nebo OMV nastavily ceny většinou na maximální povolenou úroveň nebo těsně pod ní. Podle ekonomů je to hlavně tím, že čerpací stanice ještě prodávají zásoby nakoupené před snížením daně.
Naskladněné zásoby
„Ty mají naskladněné a potřebují je vyprodat. Kdyby šly pumpy s cenou výrazně níž, mohly by se dostat do ztráty,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. U vytížených stanic může výměna zásob trvat jeden až dva dny, u menších pump až týden. Poté by se měla nižší daň projevit výrazněji.
Pomoci by mohlo i to, že řada řidičů před zavedením opatření s tankováním vyčkávala. Po zastropování naopak nabírají plnou nádrž, dražší zásoby proto mohou z čerpacích stanic zmizet rychleji.
Dalším důvodem, proč nafta hned nezlevnila o celou hodnotu nižší daně, je způsob výpočtu maximální ceny, připomněl analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading. Stát při výpočtu vychází z marže 2,50 koruny na litr. Pumpy, které měly marži nižší, na tom naopak mohou vydělat.
„Pokud byly maloobchodní marže před regulací výrazně nižší, což podle vývoje cen zřejmě byly, tak na regulaci některé čerpací stanice vydělaly,“ řekl Lajsek. U benzinu se to projeví víc, jeho maximální povolená cena ve čtvrtek činila 46,14 koruny za litr, asi o 30 haléřů víc než středeční průměrná cena.
Vývoj na světových trzích
Další pokles cen by měl přinést i vývoj na světových trzích. V posledním týdnu klesaly ceny ropy i velkoobchodní marže rafinerií.
Severomořský Brent, který je hlavním měřítkem pro světové ceny ropy, se obchodoval kolem 100 dolarů za barel místo dřívějších 110. Velkoobchodní marže u nafty se po prudkém růstu po útoku USA a Izraele na Írán vrátila z téměř 90 na asi 75 dolarů za barel, u benzinu klesla z 60 na přibližně 37 dolarů.
Dlouhodobější vývoj cen zůstává nejistý, rozhodovat bude hlavně situace kolem Hormuzského průlivu, kudy dřív proudila pětina světové spotřeby ropy a jehož provoz se teprve vrací k předválečné úrovni.
Proti dalšímu zdražování ale podle Tomčiaka působí rostoucí těžba v zemích mimo kartel OPEC, třeba v USA nebo Kanadě. „Proto v současnosti nepovažuji další prudký růst ceny ropy za pravděpodobný,“ dodal.
