Článek
„Je pravda, že takhle by nikdo asi film nepojmenoval. Ale je to zapamatovatelné. A mezi námi, nikdo z nás, kdo jsme se na vzniku podíleli, tomu už neřekne jinak než Ocásky. A to je milé,“ směje se Jiří Bednář, režisér, producent i autor námětu v jedné osobě.
„Je to nezávislý historický krátký film o československém opevnění. Prolnuly se v něm má posedlost natáčet a zájem o historii, zejména o toto období,“ pokračuje Bednář a přiznává, že se snímek rodil poměrně dlouho.
„Začátek a první verze vznikla v letech 2016 až 2018. Námětem byl příběh mladého poručíka z bunkru. Ovšem po premiéře šel snímek do šuplíku. Vrátil jsem se k němu až v průběhu posledního roku. Něco jsem dotočil, přestříhal a výsledkem je pětačtyřicetiminutová podívaná,“ prozradil Bednář. První verze měla dvojnásobnou stopáž. Trvala asi 90 minut.

Tereza Karanská a Jan Jahelka spolu točili záběry ze současnosti.
„Bylo tam hodně scén, například jak jsou vojáci na propustce u své dívky, povídají si, jdou do divadla a podobně. Ale jak jsem starší, preferuji kratší a věcnější děj. Dotočili jsme scénu ze současnosti, prostě neteř jde za strýcem a nechá si vyprávět o opevnění,“ pokračoval ve vyprávění tvůrce filmu. Kromě kamarádů ze srubu U Potoka hraje ve filmu také jeho kamarádka Tereza Karanská.
„Půl roku jsem sháněl na novou scénu herečku a neúspěšně. Terka mi s hledáním pomáhala, ale stále marně. Až jsem se jí zeptal, jestli si nechce zahrát ona. A byla to nejlepší volba. Je talent, a hlavně měla svatou trpělivost,“ složil jí poklonu Bednář.
Půjčil garáž, ale chtěl roli
Hledal se také představitel mrzutého strýce, bydlícího v garáži. Nakonec se problém vyřešil sám. Když Jan Jahelka souhlasil, že zapůjčí k natáčení svou garáž, měl jedinou podmínku. Chce si zahrát také.
„Role mu naprosto sedla. A co se týče natáčení na opevnění na srubu U Potoka? To je naprosto skvělé muzeum, se skvělými lidmi, kteří věnují svůj čas a finance na rekonstrukci tohoto objektu. Bylo to jako natáčet u přátel, v rodinném prostředí,“ nešetří slovy chvály Jiří Bednář.

Premiéra filmu se chystá v Biu Centrál v Hradci Králové.
Na natáčení přijeli i členové klubu vojenské historie Chotěbuz a několik místních, do Hradce Králové zase dorazila s vozem Četnická pátrací stanice Pardubice.
„Organizaci historické části měl pod palcem Jan Hrubecký, který projevil opravdu úžasný organizační talent a skvěle fungoval jako most mezi mnou a kluky z K-S 5. Prostě jim řekl, tady je tenhle blázen s kamerou, vy v tom hrajete. Suprově nás skloubil a sám si zahrál jednu z hlavních postav. Díky,“ dodal Jiří Bednář.
Premiéra filmu Prasečí ocásky - final cut 2025 se chystá v hradeckém Biu Central, poté s ním hodlá režisér vyrazit do dalších kin klubového charakteru a po novém roce by mohl být dostupný online.