Šumice zase budou šumné. Stát už prodal většinu z tamních 18 rozpadajících se řopíků

„Jsme zvědaví, jaké sousedy dostaneme a jaká čeká řopíky budoucnost. Moc k použití nejsou, snad jen jako expozice. Není v nich voda ani elektřina a nehodí se ani na to uskladnění brambor, protože v létě je v nich moc teplo a v zimě zima,“ řekl Novinkám šumický starosta Robin Ondrášek (Pro obec Šumice). O jeden z řopíků usiluje také obec, která by z něj chtěla udělat minimuzeum.

Šumice tvořily za první republiky linii opevnění Brna, a to v úseku mezi Pohořelicemi a Moravským Krumlovem. Síť bunkrů byla zbudována přímo na hranicích Moravy a Rakouska, v tomto případě na Břeclavsku a Znojemsku. Další řopíky vznikly jako vnitřní obranná linie blíže k Brnu. Jde ale o drobnější stavby s jednou místností a střílnou.

Žádný z bunkrů nebyl využit. Po druhé světové válce začal jejich dlouhodobý a nezastavitelný rozpad, což urychlili zloději kovů. Veškeré kovové součástky od ocelových dveří po kusy kovů ze střílen skončily ve sběrnách. V ruinách si hrávaly děti. Každý, kdo bude chtít nyní takovou stavbu využít, si ji bude muset nejprve doslova vysekat ze zajetí záplavy náletových dřevin.

„Samozřejmě jsme rádi, že najdou alespoň nějaké využití. Ideální by bylo, kdyby měla veřejnost šanci se alespoň do jednoho opraveného řopíku podívat,“ řekl Ondrášek. Šumické bunkry se prodávají v cenovém rozpětí od zhruba 40 000 do 240 000 korun. Ministerstvo obrany prodá každý z nich nejvyšší nabídce. Ke každé stavbě obvykle přiléhá jen drobný pozemek.

Šumice usilují o získání řopíku, který je u potoka přímo ve vesnici. Zákony jsou nastaveny tak, že jej nemohly získat bezúplatným převodem od státu. Obec za něj proto nabídla 110 tisíc korun, nicméně byla přetlačena jinou a vyšší nabídkou. Radnice má ale předkupní právo, takže pokud bude ochotna tuto vyšší cenu uhradit, bude řopík její. Obec čeká na nabídku ministerstva.

„Bunkry jsou pro nás netradiční ekologickou zátěží. Na jedné straně je nelze jen tak odstranit, protože jde o hory betonu, na druhé straně moc praktické využití nemají. Opravdu to chce nadšence, pro které řopík představuje něco více než jen zarostlou ruinu,“ dodal starosta.

Na území Čech, Moravy a Slezska vzniklo za první republiky v obavě před vzestupem nacismu v Německu okolo 830 betonových bunkrů, které ale nakonec nebyly využity. Bunkry lákají nejen děti, ale i hromady dobrodruhů. Jeden z nich se před časem při lezení do řopíku v Adamově na Blanensku zasekl v okně střílny tak nešťastně, že jej museli vyprostit hasiči.