Student na Vysočině se dusil koblihou, život mu zachránil spolužák. Správný chvat se naučil na táboře

„Chtěl jsem se najíst v hodině, kousl jsem si koblihy a pak jsem si ji chtěl dát do pusy celou,“ popsal reportérovi Novinek Roman Hladík, jak celá situace začala.

Navenek to nemuselo vypadat hned jako počátek dramatu. „Spolužák se začal smát a pak mlátit okolo sebe,“ vylíčil Jan Milsimer, který se ocitl v roli zachránce.

Roman, který seděl hned vedle, se rázem cítil úplně bezmocný. „Pokaždé, když jsem se nadechl, šlo to (sousto) ještě hlouběji,“ vybavoval si nepříjemné okamžiky.

Jan Milsimer je dvacetiletý mladík z Velké Losenice na Žďársku, který už má jednu střední školu za sebou. A tak není v prváku mezi šestnáctiletými spolužáky žádný zelenáč. Hlavně ale hned věděl, co by měl udělat.

„Vzpomněl jsem si, jak nás učili na letním táboře, že když je to něco menšího, stačí dát několik úderů do zad, a když to nepomůže, je potřeba to vzít na Heimlicha,“ uvedl.

Při takzvaném Heimlichově chvatu či manévru obejme zasahující postiženého zezadu, jednu ruku přiloží pod jeho hrudní koš, druhou rukou ji chytí a pak rázně zatlačí. Tím se zvýší tlak a vzpříčený předmět vyletí ven.

„Napoprvé se to nepovedlo. Úplně jsme odkopli lavici, protože tam zavazela. Ale nakonec z Romana ta kobliha vypadla,“ líčil Honza.

Když se spolužák zase nadechl, reagoval slovy: „Však v pohodě.“ Tím ale zmátl svého zachránce, který si podle reakce myslel, že si spolužák z ostatních jen „vystřelil“, a tak Romana počastoval pohlavkem. Uvolněná kobliha ale byla jasným důkazem…

Roman Hladík svému spolužákovi poděkoval. „Ani nevím, jak to popsat. Bylo hezké, že věděl, jak se zachovat. Spousta spolužáků to asi nezná, nevím, co by se stalo, kdyby tam Honza nebyl,“ svěřil se.

Bezprostřední zásah ocenil i ředitel školy. „Byla to obrovská klika, že u toho byl kluk, který s tím umí pracovat. Opravdu obdivuji studentovu duchapřítomnost,“ reagoval šéf střední školy Jan Petr. „Sám nevím, zda bych to dokázal.“

Na školách se sice standardně dělají školení první pomoci, ale v reálné situaci nedokáže zareagovat každý.