Článek
„My novým tržním řádem říkáme, že ještě na dalších osmi místech, která jsou v majetku města, mohou být tato zařízení v budoucnu instalována. Na žádných dalších místech už ne,“ vysvětluje starosta Martin Mrkos (Žďár – Živé město, STAN).
Legislativa k výdejním boxům starosty zatím není jednoznačná. „A tržní řád se jeví jako nástroj, který se na to dá aplikovat a jak by města mohla problematiku výdejních boxů řešit,“ míní Mrkos.
Tržní řád pokrývá město jako celek bez ohledu na vlastnictví pozemku. Podle starosty jde o jasný signál, aby město nebylo nekoordinovaně zaplaveno výdejními schránkami.
Tržní řád ovšem nemůže řešit samotný vzhled. „Ale minimálně na těch osmi místech z pozice majitele pozemku budeme požadovat splnění vizuálních a prostorových řešení,“ odkazuje starosta na letos schválenou strategii.
Například Alza už dříve vyšla vedení Žďáru nad Sázavou vstříc méně křiklavým vzhledem schránek. Snímek je od obchodního centra Convent.
Podoba dříve umístěných boxů je podle vedení města věcí jednání s majiteli či provozovateli. Například největší hráč na internetovém trhu, společnost Alza, vyšla vstříc požadavkům města ohledně barevnosti, Žďár totiž už dříve vytáhl do boje s vizuálním smogem.
Podle platné legislativy nejsou výdejní boxy stavba, takže k jejich instalaci není potřeba stavební povolení ani ohlášení.
V Pelhřimově schránky zastínily sousoší
S výdejními boxy si proto lámou hlavu i na dalších radnicích na Vysočině. Například v Pelhřimově letos na jaře zaujalo veřejnost nepovedené umístění schránek hned vedle sousoší Milenci v Nádražní ulici. Radnice se pak s firmou domluvila na jeho přestěhování jinam, i když nestál na pozemku města.
Plošné omezení v šestnáctitisícovém městě aktuálně na stole není. „Zatím regulaci neplánujeme, ale podzimní zastupitelstvo o tom bude diskutovat,“ řekl Novinkám pelhřimovský starosta Ladislav Med (ODS).
Jihlava má jen nezávazný nástroj
Stejné téma naopak intenzivně řeší v krajském městě. Zatím dospěli na jihlavském magistrátu na rozdíl od Žďáru k tomu, že výdejní boxy nelze tržním řádem omezit a k razantním krokům chybí legislativní opora. V Jihlavě proto vzniklo pouze nezávazné memorandum, které radní schválili na konci srpna.
„Memorandum nastavuje mechanismus žádosti a celý proces ,povolení‘. Díky němu ukážeme provozovatelům boxů například vedení inženýrských sítí pod jimi vytipovaným pozemkem apod. V každém případě můžeme mít snahu ,regulovat‘ pouze to, co je na našem vlastním pozemku, v ostatních případech je to čistě na dobrovolnosti,“ poukazuje mluvčí Radovan Daněk.
Podle dosavadních zkušeností ale provozovatelé sami vnímají potřebu komunikovat s městem, takže je možné domluvit změnu barevnosti nebo přesun boxů.
„Aktuálně přislíbila Alza, že posune i výdejní box mezi DKO a Billou do vhodnější pozice. To je přesně ten případ, kdy stojí box na soukromém pozemku a je to jen na dobré vůli provozovatele,“ zmínil mluvčí konkrétní situaci.
