Plánovaná žďárská teplárna spálí i komunální odpad z Jihlavy

Satt už dříve prezentoval projekt jako ZEVO, tedy zařízení na energetické využití odpadu, po „evoluci“ projektu už používá název Teplárna Jihlavská. Postaví ji u nové silniční propojky mezi Jihlavskou a Brněnskou ulicí. Ke změně došlo podle vedení městské firmy kvůli odlišným dotačním podmínkám Státního fondu životního prostředí.

„Teplárnu Jihlavská vybavíme multipalivovým kotlem. Splníme tak podmínku dotace, zároveň jde z hlediska standardů pro průmyslové provozy v Evropské unii o nejlepší aktuálně dostupnou technologii na výrobu tepla. Její provoz je efektivní a ohleduplný vůči okolí,“ vysvětlil ředitel Sattu Petr Scheib.

Takový kotel dokáže až stoprocentně využít biomasu, firma garantuje nejméně sedmdesátiprocentní podíl biologicky rozložitelného paliva, což teplárnu řadí mezi obnovitelné zdroje energie. Půjde o celkovou investici přesahující 1,6 miliardy korun, firma bude čerpat dotaci ve výši 737 milionů.

„V tomto roce budeme vypisovat zadávací řízení. Předpokládaný začátek výstavby bude v roce 2028, zkušební provoz by měl začít v roce 2029,“ nastínil ředitel.

Veřejnost bude zajímat hlavně ekologie provozu, takzvaná „velká EIA“ posuzující dopad na životní prostředí by měla být hotová v polovině letošního roku.

„Obyvatelé města nemusí mít žádný strach, jde o nejmodernější technologie, které jsou mnohem šetrnější než spalování uhlí. Odpad se hned dotřídí a zpracuje, díky podtlakovému bunkru se z něj nebude šířit zápach,“ tvrdí Petr Scheib.

Do teplárny, která zaměstná 30 až 40 lidí, bude proudit 10 až 15 nákladních aut denně, s kovy, sklem nebo sutí si na místě poradí dotřiďovací linka. Opačným směrem půjde popílek na skládku nebezpečného odpadu.

„Počítáme s odpadem z Jihlavy (asi 20 tisíc tun ročně), ze Žďáru nad Sázavou a okolí (6 tisíc tun), Nového Města (5 tisíc tun), Bystřice nad Pernštejnem (kolem 5 tisíc tun). S obcemi už máme podepsané memorandum o spolupráci,“ připomněl Petr Scheib.

Podle žďárského starosty Martina Mrkose (Žďár – Živé město, STAN) jde o výsledek spolupráce měst a obcí v regionu. „Je to dobrá zpráva pro peněženky obyvatel, protože tento projekt přinese do budoucna stabilizaci cen tepla. Všichni si pamatujeme ty turbulentní roky,“ připomněl Mrkos prudký růst cen energií.

Obce podle něj budou mít jistotu na dlouhé roky ohledně likvidace odpadu, za kterou budou Sattu platit. „Teplárna nám dá jistotu a předvídatelnost, že máme zajištěny své kapacity a nemusíme se spoléhat na podobná, ale vzdálená zařízení, na která nemáme vliv,“ řekl Mrkos.

Pro 30 kilometrů vzdálenou Bystřici půjde o velké ulehčení situace. „Nám už se zaplňuje skládka Bukov a teplárna Brno zatím nemá vyšší kapacitu,“ poznamenal starosta Martin Horák (Sdružení za rozvoj bystřického regionu).

Jihlava se podle primátora v posledních dvou volebních obdobích rozhodovala, jak situaci vyřešit. „Jsem rád, že Žďár jde touto cestou a je dobře, když na Vysočině bude takové zařízení. Politika několika posledních vlád byla nedotažená a nechala na městech, aby sama hledala, co s odpadem,“ reagoval jihlavský primátor Petr Ryška (ODS).

Podle novoměstského starosty odpad přestane být problémem. „Změní se v příležitost, protože vznikne teplo,“ zdůraznil Michal Šmarda (Lepší Nové Město).

Žďárská teplárna spalováním odpadu vyrobí teplo a částečně i elektřinu. Dosud Satt, který provozuje ve městě vlastní síť horkovodů a zajišťuje centrální vytápění sídlišť i některých velkých odběratelů, nakupuje teplo od strojírenské firmy Žďas, která spaluje především uhlí, částečně plyn.

Satt a město se od Žďasu odstřihnou až poté, co Satt zmodernizuje svůj záložní zdroj, tedy kotelnu ve Studentské ulici na sídlišti Libušín. Ta dosud sloužila hlavně v době výpadků a odstávek.

„Tato akce bude stát 235 milionů korun a v polovině roku 2027 bychom měli být schopni vytápět celé město,“ uvedl Petr Scheib. Kotelnu vybaví třemi plynovými kotli o výkonu 4, 6 a 8 MW, které doplní dvě kogenerační jednotky, elektrokotel a tepelná čerpadla.

Druhá spalovna odpadu v Kraji Vysočina má vzniknout v Třebíči. Podle spádovosti pak budou obce z Vysočiny využívat zřejmě také například spalovny v Brně, Českých Budějovicích nebo Opatovicích nad Labem.