Článek
Projekt musí ještě posvětit úřady, aktuálně je ve fázi posuzování dopadů na životní prostředí (EIA). To by mohlo být podle investora hotové do půl roku.
„Sami usilujeme o to, aby byla při hodnocení uplatněna takzvaná velká EIA, která je ve zkoumání důkladnější. Chceme jasně ukázat, že projekt vyhovuje nejpřísnějším kritériím,“ vysvětluje ředitel Sattu Petr Scheib.
Zařízení má využít odpad ze spádové oblasti zhruba 40 kilometrů. Satt bude jednat s jednotlivými městy a obcemi z okresu, hovoří se ale také o zájmu Jihlavy.
Satt, jehož stoprocentním vlastníkem je město, je dodavatelem tepla, internetu a pro radnici zajišťuje technické služby. V případě ZEVO usiluje firma o podporu Státního fondu životního prostředí ve výši 45 procent.
„Zbytkový komunální odpad vnímáme jako lokální palivo pro zajištění výroby tepla a elektrické energie,“ říká Petr Scheib. Plán je takový, že by zkušební provoz mohl začít na konci roku 2029.
Už nebude potřeba teplo ze Žďasu
Město si od obří investice slibuje větší energetickou soběstačnost. Satt nyní do své horkovodní sítě nakupuje teplo z místního strojírenského podniku Žďas.
„Díky ZEVO se město vyhne sankcím za skládkování, odpad se bude po důsledném vytřídění likvidovat v místě vzniku. A navíc vyrobí vlastní energii, čímž posílí svou nezávislost a stabilizuje ceny tepla,“ míní starosta města Martin Mrkos (Žďár - Živé město).
Spalovna vyroste na okraji města v průmyslové zóně přímo u budoucí přeložky silnice I/37 mezi Brněnskou a Jihlavskou ulicí, kterou od loňského roku staví Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Podle vedení města bude do spalovny zajíždět 10 až 15 nákladních vozidel s odpadem denně a celkové dopady na životní prostředí budou minimální.
„Nároky na podobné energetické projekty jsou velmi vysoké a stále se zpřísňují. Žďárské ZEVO bude vybaveno nejmodernějšími technologiemi, které zachytí hluk i zplodiny,“ ujišťuje místostarosta a zároveň předseda představenstva Sattu Rostislav Dvořák (KDU-ČSL).
Třebíč je o krok blíž
Druhé ZEVO na Vysočině připravuje soukromá společnost TTS energo v Třebíči. „Záměr na zařízení pro 20 tisíc tun odpadu stále trvá, na začátku letošního roku jsme získali kladné stanovisko EIA a pokračujeme v přípravě,“ řekl Novinkám Richard Horký, ředitel TTS.
Podle statistik vznikne v Kraji Vysočina ročně zhruba 110 tisíc tun dosud nevyužitelného komunálního odpadu. Kraj už kvůli jeho spalování uzavřel memoranda o spolupráci se společnostmi SAKO Brno, Elektrárnou Opatovice, C-Energy Planá a dalším partnerem by mělo být ZEVO Vráto z Českých Budějovic, kam by mohlo z Vysočiny putovat až 50 tisíc tun odpadu ročně.
