Článek
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí z 28. května ztotožnil se závěry Nejvyššího správního soudu (NSS), který se případem zabýval již dříve. Připomněl, že vymezování zastavitelných a nezastavitelných ploch v územním plánu je podle stavebního zákona v pravomoci obecního zastupitelstva.
Podle NSS ani rozsah omezení, na který město upozorňovalo, není důvodem ke zpochybnění výsledku referenda. „Stavební zákon limity v tomto ohledu nestanovuje. Skutečnost, že územní plán obecně dopadá na právní pozici vlastníků nemovitostí, plyne z jeho právní povahy,“ citoval Ústavní soud ze stanoviska správního soudu.
Vedení Božího Daru rozhodnutí respektuje. Ve své reakci na verdikt ÚS zdůraznilo, že se nikdy nesnažilo zpochybnit vůli občanů vyjádřenou v referendu. Smyslem ústavní stížnosti bylo podle radnice získat pouze jasnou odpověď na otázku, jak mají být závěry referenda promítnuty do územního plánování a výkonu samosprávy.
„Po vydání nového územního plánu bude katastrální území Ryžovna chráněno v rozsahu vyplývajícím z rozhodnutí občanů a z navazujících soudních rozhodnutí,“ uvedlo město ve svém prohlášení.
Podle vedení radnice už nyní není důvod vést další spory o smysl či závaznost referenda. Za důležitý považuje také aktuální krok Krajského úřadu Karlovarského kraje, který zamítl odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu a potvrdil zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby projektu Rekonstrukce a přístavba objektu Ryžovna v areálu zdejší bývalé školy.
Na příliš obecnou formulaci otázky ve zmíněném referendu upozorňovali zástupci vedení města opakovaně, podle nich totiž dopadá i na stavby související s kritickou infrastrukturou nebo občanskou vybaveností.
Radnice zároveň argumentovala tím, že v nejbližších letech se v Ryžovně žádná výstavba nechystá. Do budoucna však podle ní může plošný zákaz znamenat komplikace pro další rozvoj nejvýše položeného města v Česku.
Iniciátoři referenda naopak považují výsledek hlasování za zásadní krok k ochraně cenné přírodní lokality.
