Článek
Rozhodující roli sehrála především cena. „Tunel za 17,4 miliardy korun představuje problém,“ připustil Babiš na Facebooku.
O vhodné volbě dopravního řešení skrz lázeňské město mluvil podle svých slov už s hejtmanem Petrem Kubisem i Radkem Mátlem, šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). „Dohodli jsme se, že se půjde cestou obchvatu,“ uvedl Babiš, který se už ohledně přípravy dalšího postupu obrátil na ministra dopravy Filipa Bednárika.
Stavba tunelu i provoz by vyšly draho
Proti tunelové variantě hovoří především ekonomické propočty ŘSD. Kromě vysokých pořizovacích nákladů by stavba znamenala také výdaje na pravidelný provoz a údržbu ve výši zhruba 100 milionů korun ročně. Ještě před zahájením samotné výstavby by navíc bylo nutné vybudovat nákladné průzkumné štoly. Rychlost v tunelu by byla omezena na 80 kilometrů v hodině.
Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla se proto hledá varianta, která bude odpovídat skutečným potřebám dopravy a zároveň bude ekonomicky obhajitelná.
„Máme zpracovanou technickou studii, ale město má své požadavky a upřednostňovalo tunelovou variantu. Bylo proto potřeba jednotlivé možnosti porovnat a posoudit jejich ekonomickou výhodnost. Dosavadní propočty ukazovaly, že tunel je z tohoto pohledu nevýhodný,“ vysvětlil Mátl.
Klíčové podle něj je, kolik dopravy by nová komunikace skutečně odvedla z města a zda by její přínosy odpovídaly vynaloženým penězům.
„Předpokládaný objem tranzitní dopravy, která by tunelem projížděla bez zastavení, zatím není tak velký, aby dokázal pokrýt tak vysoké investiční náklady. V tak náročném území by stavba byla mimořádně drahá. Pokud přínosy nepřeváží náklady, není pro stát ekonomicky rentabilní, přestože by dopravě samozřejmě pomohla,“ dodal šéf ŘSD.
Ve hře už není ani takzvaný velký severní obchvat. Ten by měřil více než deset kilometrů a náklady na jeho výstavbu by se podle dosavadních úvah pohybovaly na podobné úrovni jako u tunelu. Další nevýhodou bylo riziko, že by jej část řidičů nechtěla využívat a nadále by projížděla městem po stávající silnici.
Průtah už další auta nezvládá
Dopravní problémy Karlových Varů jsou dlouhodobé. Čtyřpruhovým průtahem denně projíždějí desítky tisíc vozidel. Rychlost je na něm omezena na 70 kilometrů v hodině a silnice nemá odstavné pruhy ani dostatek prostoru pro připojovací pruhy. Jakákoli nehoda nebo oprava tak může dopravu na dlouhé hodiny výrazně zkomplikovat.
Primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO) již dříve upozornila, že stávající průtah už nelze kapacitně rozšířit. Omezené jsou také možnosti, jak snížit hluk z dopravy.
Právě malý severní obchvat má nabídnout alternativu, která by části dopravy umožnila vyhnout se přetíženému městu. K jeho přípravě ale bude potřeba několik dalších kroků.
Karlovarský kraj usiluje o závazné stanovisko ministerstva dopravy, případně o usnesení vlády, které by zvolenou variantu definitivně potvrdilo. Následovat by musela změna krajských zásad územního rozvoje a poté také příprava stavby ze strany ŘSD včetně výkupů potřebných pozemků.
Samotná realizace je tak zatím vzdálená. Nejdříve musí být jasné, kudy přesně obchvat povede, jaké bude mít parametry a kolik bude stát.
Dálnice až na hranici má být hotová v roce 2031
S řešením dopravy v Karlových Varech úzce souvisí dostavba dálnice D6, která má propojit Prahu s Karlovarským krajem. ŘSD připravuje nebo už staví také poslední navazující úseky v okolí krajského města.
Mezi nimi je 7,3 kilometru dlouhý úsek mezi Žalmanovem a Olšovými Vraty s předpokládanými náklady přes 2,3 miliardy korun bez DPH. Na něj má navázat zhruba osm kilometrů dlouhá část z Olšových Vrat do Karlových Varů, jejíž náklady se odhadují na 4,3 miliardy korun.
„Naším cílem je zprovoznit celou dálnici D6 mezi Prahou a Karlovými Vary do konce roku 2029,“ uvedl Mátl.
Řidiči by se přitom měli dočkat výrazného přiblížení dálnice k městu už dříve. Podle šéfa ŘSD má být v polovině roku 2028 dálnice v provozu až k Žalmanovu. Z Prahy by se tak řidiči dostali po dálnici prakticky až ke Karlovým Varům.
Dokončení D6 ale samo o sobě problém přetíženého městského průtahu nevyřeší. Právě proto bude důležité, jak rychle se podaří připravit a prosadit severní obchvat.
„Celá dálnice na hranici bude hotová v roce 2031. Němečtí představitelé, kancléř Friedrich Merz i bavorský premiér Markus Söder, mi už slíbili propojení od hranic s dálnicí A93. Dnes projíždí Karlovými Vary 33 tisíc aut denně. Až směrem na Německo všechno propojíme, bude jich tam řádově jezdit až padesát tisíc,“ vysvětlil Babiš naléhavost dopravního řešení.
