Ministerstvo dopravy zamítlo tunel pod městem. Karlovy Vary hledají náhradní řešení

Tři kilometry dlouhý tunel pod Bohaticemi a Růžovým vrchem s vyústěním ve Dvorech by podle odhadů vyšel přibližně na 17,8 miliardy korun, jeho roční provoz pak na zhruba sto milionů. Vysoké stavební i provozní náklady se nelíbí ministerstvu dopravy, které do Karlových Varů poslalo zamítavé stanovisko. „Varianta tunelu tak evidentně padá,“ říká primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).

Zastupující hejtman Martin Hurajčík (ANO) však upozorňuje, že projekt ještě není definitivně mimo hru. „Ministerstvo dopravy tuto variantu neshodilo, pouze vrátilo. A v této chvíli je pro zkapacitnění průjezdu Karlovými Vary stejně jediná přípustná,“ připomíná.

Zásady územního rozvoje schválené krajským zastupitelstvem určují jen území, do kterého bude stavba zasazena a jak potvrzuje i Hurajčík, „technické řešení, ať už mu budeme říkat tunel, obchvat nebo průtah, je na investorovi stavby (což je stát, případně Ředitelství silnic a dálnic)“, jinak než tunelem tudy ale dopravu svést půjde jen těžko.

„Podle odborníků je tunelová varianta jediná vhodná. Otázkou zůstává, v jaké podobě a za jaké finanční prostředky to bude. Pokud v současné chvíli nevychází ekonomicky, tak se buď přepracuje, nebo se musí hledat jiné řešení,“ dodává Hurajčík. To znamená změnit územní plán.

Možnost, že by současný průtah městem pouze doplnily protihlukové stěny, podle primátorky nepřichází v úvahu. Z měření dopravy a výhledu do budoucna vyplývá, že by v nynější podobě mohl se svou kapacitou sice vydržet až do roku 2040, už nyní je však při opravách nebo nehodách neprůjezdný i na několik hodin a chybí mu odstavné pruhy.

Dálnice D6 by se do Karlových Varů měla dostat v roce 2028, stavbaři už pracují i na úsecích v Karlovarském kraji. Rozšíření silnice I/13 směrem na Chomutov by mělo být hotové přibližně do roku 2035. Pak se dopravní situace ve městě ještě skokově zhorší.

Jediným alespoň částečně schůdným řešením zůstává severní obchvat města. Podle odhadu z roku 2023 by jeho výstavba stála zhruba deset miliard korun, vyšla by tedy levněji než tunel. Na druhou stranu by zablokoval rozvoj okolních obcí, které by se dál nemohly rozrůstat. Tím by se popřel samotný smysl územního plánování.

Právě proto město při projednávání Zásad územního rozvoje stálo za tunelovým řešením. Nyní však musí rozhodnout, zda ponechat ve stavební uzávěře pozemky, kudy by severní obchvat vedl. A to se nebude líbit nikomu. „Vyvoláme jednání, jestli by nešla i nějaká jiná varianta,“ říká primátorka.