Článek
Naposledy se na Chebsku země zachvěla v úterý po 13. hodině, kdy přístroje zaznamenaly hned dva otřesy za sebou. U druhého z nich se podle předběžných údajů objevilo magnitudo 2,21. Hodnota se však ještě může změnit. A stává se, že často i poměrně výrazně. „Rozdíl mezi automatickým odhadem a přepočítanou hodnotou může být i okolo 0,5 stupně,“ připomíná na svém webu Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.
Mezi výraznějšími otřesy se pravidelně vyskytují i velmi slabé, sotva postřehnutelné mikrootřesy. Přes den je lidé často nezaznamenají – běžný ruch je obvykle přehluší. Na Chebsku a Sokolovsku proto lidé nejčastěji hlásí otřesy v nočních hodinách, kdy je ticho a záchvěvy jsou znatelnější.
Za dosud nejsilnější z celého nynějšího roje odborníci označují otřesy z 20. a 21. listopadu. Ty nejsilnější z nich dosáhly magnituda 2,6.
Dunivé zvuky a desítky hlášení
Zemětřesení o síle kolem 2,5 stupně mohou být pro obyvatele už citelná. Pro zdejší oblast je ostatně typické, že otřesy často doprovází i dunivý hluk. Seismologové uvádějí, že s každým záchvěvem přicházejí desítky hlášení od lidí, kteří pohyb země pocítili – mnohdy i několik kilometrů od samotného epicentra.
Všechny zaznamenané záchvěvy se odehrávají v hloubce přes sedm kilometrů, s epicentrem mezi Lubami u Chebu a Novým Kostelem, kde jsou umístěny i nejstarší seismologické stanice v západních Čechách.
Štola u hradu Vildštejn ve Skalné, kde je stanice pro měření otřesů rovněž umístěna, je zároveň součástí volně přístupné seismologické expozice. Návštěvníci zde mohou nahlédnout do historie monitoringu zemětřesení v regionu, vidět původní techniku a pochopit, jak čidla hluboko pod povrchem zaznamenávají i ta nejjemnější chvění.
