Článek
Do výzkumu bylo zapojeno 918 obyvatel lázeňských měst v Karlovarském kraji – Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Jáchymova a Lázní Kynžvart. Výsledky ukázaly, že téměř dvě třetiny obyvatel lázeňské možnosti využívají minimálně, nebo vůbec. Během posledních 12 měsíců neabsolvovalo žádnou proceduru ani jinou lázeňskou službu ve svém městě 38 procent dotázaných. Dalších 24,2 procenta se k nim dostalo pouze jednou nebo dvakrát.
„Lázeňská města mají mimořádný potenciál nejen pro návštěvníky a pacienty, ale také pro své obyvatele. Studie ukazuje, že tento potenciál není možné chápat jako samozřejmost. Samotná existence lázeňské infrastruktury ještě neznamená, že ji místní obyvatelé aktivně využívají, nebo že se automaticky promítá do vyšší zdravotní gramotnosti,“ komentuje výsledky studie Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie.
Studie se totiž nezabývala pouze tím, zda lidé chodí na procedury. Zjišťovala také, jak si zdejší obyvatelé dokážou vyhledat informace o zdraví, porozumět jim, posoudit jejich důvěryhodnost a následně je využít v každodenním životě.
Výsledek? U 54,4 procenta z nich byla zdravotní gramotnost vyhodnocena jako problematická nebo nedostatečná.
„Je to určitý paradox lázeňských měst. Lázeňství je součástí identity regionu, jeho ekonomiky i veřejného obrazu, ale pro část místních obyvatel zůstává spíše kulisou než běžně využívaným zdrojem podpory zdraví. Právě proto je důležité hledat způsoby, jak lázeňské prostředí více přiblížit každodennímu životu místních lidí,“ říká Huseynli.
Výsledky studie mají proto nyní posloužit jako podklad pro další preventivní a osvětové aktivity zaměřené na místní obyvatele. Dosavadní pozornost se totiž soustředila především na lázeňské hosty a pacienty.
Karlovarský kraj propadá v prevenci rakoviny prsu. Na Chebsku chodí na prohlídky nejméně žen v Česku
Co prozradil výzkum
- Vzdělání není zárukou: Vyšší titul automaticky neznamená lepší orientaci ve zdraví. Nejvyšší úroveň gramotnosti vykázali lidé se základním vzděláním (58,3 %) a maturanti (51,5 %). Vysokoškoláci naopak skončili na chvostu s pouhými 30,4 %.
- Všechno je v hlavě: Nejdůležitějším faktorem je sebedůvěra. Mezi lidmi, kteří si věří, že situaci zvládnou, má dostatečnou zdravotní gramotnost přes 70 % osob. U lidí s nízkým sebevědomím je to jen tragických 9,1 %.
- Propast mezi městy: Zdravotní gramotnost v kraji není vyrovnaná. Jedině v Karlových Varech (52,7 %) dosáhla dostatečná úroveň nadpoloviční většiny. V Jáchymově a Lázních Kynžvart je situace alarmující – problematickou gramotnost tam má zhruba 60 % obyvatel.
- Lázně bez odpočinku: Místní žijí v centrech regenerace, přesto pociťují deficit energie. Téměř čtvrtina lidí se po probuzení cítí svěží a odpočatá jen „někdy nebo vůbec nikdy“.
- Práce v oboru nepomáhá: Je jedno, zda pracujete v hotelu nebo ve zdravotnictví. Výzkum neprokázal, že by zaměstnanci v lázeňství a cestovním ruchu měli statisticky lepší schopnost rozumět zdravotním informacím než lidé z jiných oborů.
- Druhý názor: Přes 35 % lidí tápe v tom, kdy je vhodné požádat o názor jiného lékaře.
- Média a dezinformace: Téměř 30 % respondentů nedokáže posoudit, zda jsou zprávy o zdraví v médiích spolehlivé.
- Duševní zdraví: Velké potíže činí také orientace v problematice stresu a depresí.