Článek
Tentokrát řada známých tváří z minulých ročníků chyběla, a to mimo jiné i kvůli sporům mezi bývalými politickými vězni. Současné vedení Konfederace politických vězňů (KPV) a jeho příznivci totiž nepřijeli a chystají svojí vlastní pietní akci příští týden v sobotu 31. května. Na stejném místě, s podobným scénářem, ale například bez asistence armády a čestných hostů z řad zástupců státu a jeho nejvyšších institucí. Akce ponese název pietní akt Jáchymovské lágry, 36. setkání bývalých politických vězňů a přátel.
Tuto sobotu pořádalo pietní akt, kde nechyběla například senátorka Miroslava Němcová, uskupení s názvem Nositelé odkazu Jáchymovské peklo. Právě to si totiž nechalo název akce Jáchymovské peklo na sebe zaregistrovat. Navzájem si nemohou oba rozhádané spolky takřka přijít na jméno. Současně ale oslovení zástupci obou stran nastalé situace litují. Dokud ale nebudou definitivně rozhodnuty všechny soudní spory a vyřešeny finanční otázky, včetně dluhů konfederace a s tím související převod Rudé věže smrti v Ostrově na stát, lze zklidnění vztahů očekávat jen těžko. Vyplynulo to z informací, které Novinky k věci získaly.
U brány svobody v Jáchymově vzdal hold politickým vězňům mimo jiné i poslanec Jan Bureš z nedalekého Ostrova (ODS).
„Při pietním aktu jsem řekla, že se nemůže příští týden akce jmenovat třicátý šestý ročník Jáchymovského pekla, ale maximálně první ročník Jáchymovské lágry,“ komentovala schizofrenní situaci pro Novinky předsedkyně spolku Nositelé odkazu Jáchymovské peklo Vlasta Preislerová. Ta dále vysvětlila, že spolek vznikl v roce 2019, kdy vznikly vnitřní spory v KPV. „A my jsme pokračovali v tom, co zakládala karlovarská pobočka KPV na začátku 90. let,“ vysvětlila Preislerová k sobotnímu pořádání Jáchymovského pekla.
Předsedkyně KPV Milena Blatná Novinkám uvedla, že dostala pozvánku na sobotní akci, a dokonce zvažovala, že se přijede podívat. Nakonec ale proti účasti rozhodlo to, že se nechtěla vidět s lidmi, kteří neoprávněně a v rozporu se stanovami v minulosti KPV převzali a kteří na pietní akci stále jezdí. „Všechno by snad konečně vyřešilo, kdyby byly ukončeny všechny soudní spory, které se táhnou již pátým rokem,“ komentovala jednadevadesátiletá Blatná, které na věci nejvíce vadí, že zatímco spory přetrvávají, tak političtí vězni umírají. „A my na ně chceme vzpomenout, vzdát jim hold, a proto se to chystáme provést nadcházející sobotu,“ dodala.
Jáchymovské peklo zahájilo v sobotu ráno mší svatou v jáchymovském kostele sv. Jáchyma.
Pro starostu Jáchymova Františka Holého (HNHRM) existuje ale jen jeden pietní akt za politické vězně, a to ten, kterého se právě zúčastnil tuto sobotu dopoledne. „Ne, určitě příští týden nepřijdu,“ uvedl pro Novinky k akci připravované KPV. „Ta situace mě ale zcela zaskočila,“ podivoval se.
„Myslím, že to sem nepatří a odkaz by opravu měl být jednotný. Trošku nerozumím, proč to má proběhnout nadvakrát,“ dodal Holý, který na druhou stranu ale chápe, že skupina nadšenců, která u někdejšího uranového dolu Rovnost obnovuje tak zvanou Řetízkárnu, tedy převlékárnu muklů, pořádá svůj pietní akt zvlášť, a to přímo u obnovovaného objektu. „Řetízkárnu podporuji,“ dodal starosta.
Jak uvedla Blatná, v minulosti neprávem zvolené vedení KPV způsobilo organizaci dluhy v řádu mnoha milionů korun. Jedná se především o nevyúčtované dotace od státu, který chce pochopitelně své peníze zpět. Při jednáních nakonec došlo k dohodě, jak by se měla věc vyřešit. Takzvaná Rudá věž smrti v Ostrově, která je v majetku KPV, by měla být převedena na stát. „Jsem rád, že to nakonec konfederace politických vězňů odsouhlasila,“ komentoval poslanec a bývalý starosta Ostrova Jan Bureš (ODS).
Věnce k uctění památky muklů před Bránou svobody na jáchymovském náměstí
Podle zatím nepsané dohody by měl stát na druhou stranu odepsat dluhy, které konfederace vůči němu má. „Připravují se smlouvy a podepisují se protokoly,“ prozradil poslanec. Současně by stát, respektive Národní památkový ústav, zařídil důkladnou obnovu Rudé věže smrti, jež byla původně třídírnou uranové rudy, a zajistil její zpřístupnění veřejnosti. Zároveň s tím by měla v objektu vzniknout dobová expozice.
Předpokládané náklady na záchranu, renovaci a zpřístupnění Rudé věže smrti, jež je na seznamu památek UNESCO, se mají pohybovat kolem padesáti milionů korun. Dluhy konfederace jsou odhadovány na asi 25 milionů korun. Bureš by rád v dalším volebním období prosadil zákon, podle kterého by školáci měli za povinnost památky související s totalitní minulostí, typu Rudé věže smrti, navštívit. „Podobně, jako to mají studenti v sousedním Německu, kteří takto navštěvují koncentrační tábory, připomínající nacistickou minulost země,“ konstatoval.
Poslanec Jan Kuchař (STAN) u Brány svobody v Jáchymově
O Rudou věž smrti se řadu let dobrovolnicky stará bývalý politický vězeň Luboš Modrovič z Ostrova. V areálu například seká trávu a také zajišťuje po předchozí telefonické dohodě prohlídky třídírny uranu určeného pro Sovětský svaz. Právě on měl při sobotním pietním aktu zvlášť silný projev, v kterém popisoval příběh z padesátých let, který se odehrál za zdmi lágrů.
Političtí vězni, ačkoliv i mezi nimi tehdy panovaly různé názory a někteří již rezignovali na situaci a považovali ji za beznadějnou, se tehdy jako jeden muž postavili za svých pět kolegů, které chtěli bachaři ztrestat. Zpráva o společném odporu se brzy roznesla do všech lágrů a trvalo řádově týdny, než se podařilo komunistům vzpouru potlačit a situaci v lágrech takzvaně normalizovat. Modrovič příběh odvyprávěl jako pro tuto dobu následováníhodný příběh, ve kterém všichni političtí vězni, a to v mnohem horší situaci, než jaká panuje dnes, táhli společně za jeden provaz.
