Článek
„U Ukrajinců se obtíže objevují dvakrát až třikrát častěji než u pacientů z ČR,“ řekla Novinkám za výzkumníky Karolína Dobiášová. Jazykové problémy se dají vyřešit, zásadnější jsou ty kulturní. Ukrajinští pacienti mají při vstupu do nemocnice pocit, že o péči „musí bojovat“.
Když nepostupuje lékař podle jejich představ, někteří se jej snaží obcházet, například požadováním jiného lékaře, nebo primáře, což však často vede jen ke konfliktům, protože neuspějí. Příkladem jsou antibiotika; v ČR jsou na lékařský předpis, přičemž někteří Ukrajinci nechápou, že si je nelze volně koupit v lékárně a že se rozhodně nedá jen tak zařídit, aby „předpis někdo za poplatek napsal“.
„Ukrajinští pacienti jsou zvyklí na vyšší míru sebeřízení léčby, častější přímé či neformální platby a volnější preskripční režim. To se promítá do očekávání okamžitého nasazení antibiotik, injekční léčby nebo rychlého přístupu ke specializovaným vyšetřením,“ uvádí studie.
Nadměrně nároční pacienti
Výzkumníci zjistili, že část zdravotnického personálu vnímá ukrajinské uprchlíky stereotypně jako lidi „zneužívající systém“ nebo „nadměrně náročné“ pacienty.
„Byly popisovány situace, kdy se o uprchlících hovoří znevažujícím způsobem v jejich přítomnosti,“ uvádí nová studie. Shrnuje výsledky více výzkumů, které na téma Ukrajinci a zdravotní péče dělal Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Zlepšit situaci by mohli podle odborníků interkulturní pracovníci, kteří zprostředkovávají nejen jazyk, ale i kulturní kontext a pomáhají uprchlíkům s orientací v systému. „Tam, kde už jsou, zlepšují kvalitu komunikace i důvěru mezi pacienty a zdravotníky a předcházejí konfliktním situacím,“ doplnila členka výzkumného týmu Elena Tulupova.
V Česku žije asi 600 000 Ukrajinců. Jde o nejpočetnější skupinu cizinců v ČR. Dvě třetiny z nich tvoří váleční uprchlíci.
