Úzká nebo buclatá? Odborníci hledali ideální sklenici na víno

Cílem akce s názvem Glass Tasting by Květná 1794 bylo porovnat, jak devět různých sklenic, které vyfoukali a ručně vyrobili skláři z Květné, mění vůni, chuť a celkový projev vína. Záměrem bylo vybrat z této devítky jednu univerzální sklenici, ve které by to slušelo většině bílých i červených odrůd.

Sommeliér Libor Nazarčuk, vinař Zbyněk Žiška a šéfkuchař Pavel Buchwaldek seděli u jednoho stolu a soustředěně točili skleničkami, nosy zabořené hluboko uvnitř kalichů. Vína tří typických moravských odrůd – Ryzlinku vlašského, Pálavy a Frankovky – nalévali střídavě do sklenic všech tvarů.

„Ta vůně se v širokém kalichu úplně ztratí,“ hodnotí jeden ze vzorků Nazarčuk a hned zkouší, jak by stejné víno chutnalo v užší sklenici nahoře s mírně rozšířeným hrdlem. „Tady mi to víno přijde jemnější,“ dodal Nazarčuk a zapsal si poznámky do připraveného formuláře. „Zajímavé je, že čím je širší spodní kalich sklenice, tím to víno působí sušším dojmem,“ vrací se k jedné z devíti sklenic sommeliér.

Testování se účastnili další přední tuzemští odborníci: vinař Miloš Michlovský, enolog a vysokoškolský pedagog Mojmír Baroň, sommeliér Ivo Dvořák, šéfkuchaři Martin Štangl a Jan Horák.

Celé testování metodicky řídila národní sommeliérka Klára Kollárová. „Necháme na vás, kolik a do které skleničky si víno nalejete, ale určitě chceme, abyste byli stateční a zkoušeli jich co nejvíc a potom vybrali tu, ze které vám chutná nejlépe,“ povzbuzovala přítomné odborníky. „Někdy může být překvapivé, jak víno může chutnat z jiné sklenice paradoxně lépe než z té, kterou byste vybrali na první dobrou,“ vysvětlovala Kollárová.

Sklárna chce získané výsledky využít při další výrobě. „Glass Tasting jsme v tomto formátu pořádali poprvé a sám jsem očekával, že některé výsledky dopadnou jinak. O to zajímavější pro mě bylo sledovat, s jakou pečlivostí a odpovědností komise k hodnocení přistoupila. Nechtěli jsme si potvrdit předem vytvořenou představu, ale získat skutečnou odbornou zpětnou vazbu, se kterou můžeme dál pracovat,“ vysvětlil Dušan Svoboda, spolumajitel sklárny Květná 1794 a majitel Mlýna Hrušky. „Jako absolutního vítěze, ideální sklenici, označili nakonec přítomní odborníci naši Telesto Universal,“ dodal Svoboda.

„Vítězný model s kompaktním, zužujícím se tvarem dal podle odborníků vínu dostatek prostoru k otevření, ale zároveň udržel jeho vůni. U Ryzlinku vlašského tato sklenice podpořila svěžest a mineralitu. Naopak u výrazně voňavější Pálavy pomohla soustředit vůni, aniž by nechala převládnout její sladké květinové tóny,“ upřesnila Klára Kollárová.

Podle ní je důležité, aby lidé, kteří si chtějí víno skutečně vychutnat, volili kvalitní sklenice. Roli hraje i to, jakým způsobem člověk z daného tvaru sklenice pije. „Šířka a tvar okraje ovlivňují totiž, jak rychle víno do úst teče, jak moc musíte zaklonit hlavu a kam přesně dopadne na jazyk. Sklenice, na které se sommeliéři, kuchaři a vinaři shodli, že by mohla sloužit jako univerzální, vede víno tak přesně a kontrolovaně, že jsou kyselina, ovocná chuť i sladkost v dokonalé rovnováze,“ popsala Kollárová.

Pro červenou Frankovku se ale jako lepší ukázala jiná sklenice, buclatějšího tvaru. „Ten pomáhá otevřít ovocné a kořenité tóny a současně uhlazuje vnímání kyseliny a tříslovin. Víno díky ní působí plněji a má více vrstev, aniž by ztratilo svou svěžest,“ vysvětlila Klára Kollárová.

Univerzální sklenice jsou podle ní důležité a praktické například pro vinaře ve sklepě nebo pro sommeliéry při servisu. „U dobré sklenice se nehodnotí jen to, jak z ní víno chutná, ale také, jak se drží, jak je vyvážená a jak přirozeně se z ní pije,“ řekla Kollárová.