Článek
Dříve se žena mohla spolehnout na příspěvek na bydlení ve výši 8000 korun, ten jí ale kvůli přeplatku za energie úřad práce snížil na dva tisíce. Z důvodu přechodu na superdávku už v této výši zůstal. Dohromady pobírala žena mateřskou s příspěvkem na bydlení, tedy celkem 18 000 korun měsíčně. Náklady na bydlení vychází mladou matku na 15 500 korun.
Po odečtení všech nákladů spojených s bydlením zbývalo mladé mamince na měsíc jen 2500 korun. A to se stala loni v září matkou. „S tím, co jí po zaplacení nájmu zbude, není možné uživit sebe a už vůbec ne dítě, které sotva přišlo na svět,“ uvedl ombudsman.
Žena požádala ochránce o pomoc poté, co v prosinci marně žádala úřad o dávku mimořádné okamžité pomoci na potraviny, drogerii a oblečení pro dítě. Úřad žádost odmítl s tím, že v Brně, kde žena bydlí, je obvyklý nájem za byt o rozměrech 41 metrů čtverečních pod 7000 korun.
„To však absolutně neodpovídá realitě trhu,“ zdůraznil ombudsman. Žena se proti rozhodnutí úřadu neodvolala, protože si nebyla schopna zkopírovat dokumentaci.
Podle Křečka měla na dávku mimořádné okamžité pomoci nárok. Měla sloužit na pokrytí nestandardních situací v souvislosti s přechodem na superdávku. Přiznání dávky umožňuje metodický pokyn ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se mají úřady práce řídit.
„Narození dítěte za takovou nestandardní situaci považuji. Příchod potomka na svět nemůže být zohledněný v dávce na bydlení. Zároveň žena nemohla žádat o přídavek na dítě, protože se jí dcera narodila až na konci září,“ dodal.
Úřad práce na Křečkovo upozornění chybu uznal a přiznal ženě mimořádnou dávku za měsíc listopad a prosinec 2025 – celkem přes osm tisíc korun. Navíc nyní již žena bere coby dávku i přídavek na dítě, což jí zvyšuje příjmy.
