Článek
Podle ní se ukazuje, že „sudetoněmecká otázka je do značné míry českou otázkou“. Politické diskuse na toto téma podle ní podněcují konflikt mezi údajnou obranou národních zájmů a politikou smíření. Podle výzkumnice se mezi protestujícími proti sudetoněmeckému sněmu v Brně často vyskytují stoupenci „alternativní pravdy“ a konspiračních teorií. Mezi jejich zdroje informací nepatří odborná historická literatura, ale dezinformační online platformy.
„Z mých rozhovorů s protestujícími vyplynulo, že jen menší část z nich je motivována například rodinnou zkušeností s nacistickými zločiny, která je předávána z generace na generaci. U mnohých ostatních se pozoruhodně prolíná odpor k africkým a blízkovýchodním migrantům, vakcínám proti covidu a ukrajinským uprchlíkům, přičemž nově do tohoto ‚pytle hodili‘ i sudetské Němce, protože k tomu prostě dostali příležitost,“ zdůraznila Urbanovská.
Fakt, že sněm Sudetoněmeckého krajanského sdružení na českém území i více než 80 let po válce vyvolává takovou polarizaci, souvisí podle výzkumnice mimo jiné s tím, že „jsme dosud neměli dostatek vůle téma opracovat a neustále se nám tak vrací.“ Česká vláda oznámila, že se sněmu nezúčastní, což je podle Urbanovské nevyužitá příležitost, protože tím ČR přichází o možnost řešit otázky minulosti konstruktivně, otevřeně a s nezbytnou sebereflexí.
