Hlavní obsah

Rakovina vinohradů je už na Slovensku. Odborníci v Česku bijí na poplach

Zlaté žloutnutí. Poměrně romantický název má choroba, která však napadá a ničí vinohrady. Objevuje se ve více variantách, ovšem tu nejagresivnější považují vinaři doslova za rakovinu porostů a bohužel jde o nemoc, proti které není ochrany. Tento agresivní genotyp nebezpečné karanténní choroby se už objevil u sousedů na Slovensku, v Maďarsku a ve Slovinsku.

Foto: Archiv Svazu vinařů ČR

Příklady nemoci zlatého žloutnutí na vinné révě. Odumírání a svinování listů a změna jejich barvy.

Článek

„Varianta označovaná jako M54 dokáže během krátké chvíle zlikvidovat celou vinici. Nemoc způsobená fytoplazmou je přenášena hmyzem, nejčastěji křískem révovým. Nejhorší je situace právě na Slovensku, kde úřady nezareagovaly na přítomnost fytoplazmy důrazně. Podle našich informací bylo na Slovensku zasaženo už kolem šesti set hektarů vinic,“ uvedl pro Novinky prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad.

„Přestože první výskyty byly potvrzeny již v roce 2021, první karanténa byla nařízena až v roce 2023. Právem se proto obáváme, aby nedošlo k jejímu zavlečení do Česka, což se může stát i ze sazenic množených na území států s prokázaným výskytem, či ze sazenic bez řádného rodokmenu, tedy certifikace,“ dodal Chlad a zároveň vysvětlil, že proti mírnější variantě choroby, která se objevila v Maďarsku, lze do určité míry bojovat postřikem, což Maďaři už aplikovali u Balatonu.

Foto: Archiv Svazu vinařů ČR

Nemoc rozvinutá na modré odrůdě vína

„V tuto chvíli podnikáme všechny preventivní kroky, které koordinujeme s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Zároveň vyzýváme všechny vinaře, aby věnovali zvýšenou pozornost svým vinohradům. Výskyt se může objevit i na zanedbaných plochách a případné masivní šíření by způsobilo značné ekonomické škody a výrazný pokles ploch vinic,“ apeluje na zvýšenou kontrolu porostů Martin Chlad.

Napadený vinohrad se musí vytrhat a spálit

Zasažený vinohrad se musí vytrhat i s kořeny, vše se musí pečlivě zlikvidovat, nejlépe spálit a teprve po dvou letech je možné plochu znovu osázet. „Je to podobné jako se zhoubnými chorobami u lidí. Po zanedbání prvních příznaků může být relativně dlouhou dobu klid, ovšem, když se pak rozvine choroba naplno, obvykle už bývá pozdě,“ řekl Chlad s tím, že důrazné varování je na místě, byť u nás zatím zlaté žloutnutí zaznamenáno nebylo.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský již od roku 2021 provádí pravidelný monitoring a případně rozhoduje o nápravných opatřeních. Ta by při záchytu mírnější varianty spočívala v likvidaci jen infikovaných keřů a následné aplikaci, tedy ochrany proti křískovi. U nás nejznámější vinařské plochy jsou jsou na jihu Moravy v okolí Pálavy a tvoří nedílnou součást tamní přírody.

Související témata:

Výběr článků

Načítám