Článek
Právě kvůli kulturní památce se příprava rekonstrukce i samotné práce uskutečnily ve spolupráci s památkáři. „Veškeré stavební prvky, části, ale i celky, se hodnotily nejen z hlediska vhodnosti použitých materiálů či technologických postupů, ale současně vždy s ohledem na to, aby nedošlo k narušení rázu této výjimečné stavby,“ uvedl náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Pro městskou společnost Pohřební a hřbitovní služby města Brna, která má krematorium v Jihlavské ulici ve správě, to byl největší investiční projekt v její historii. Na financování se podílí i Brno. „Náklady, které činily zhruba 97,2 milionu korun bez DPH, pomohl pokrýt příspěvek města ve výši asi 62 milionů korun,“ uvedl primátorčin náměstek pro investice René Černý (ANO).
Z celkových tří pecí krematoria byly dvě starší a sloužily od poloviny 90. let minulého století. Díky modernizaci se je podařilo vyměnit za nové, a to včetně oprav spalinových cest. „Moderní technologie přinesou zhruba poloviční snížení emisí oxidu uhelnatého a sníží se také emise prachových částic, což je plně v souladu se snahou společnosti o ochranu životního prostředí. První z nových pecí jsme uvedli do zkušebního provozu již na sklonku loňského roku, druhou letos v červnu,“ uvedl předseda představenstva společnosti Pohřební a hřbitovní služby města Brna Martin Černý.
Brněnské krematorium
Rekonstrukce se týkala ještě dalších dvou zejména technických částí krematoria, jako jsou chladicí a mrazicí místnosti, sklad květin a archiv. „V zázemí byly opraveny pánské i dámské šatny, zrekonstruována kuchyňka a sociální zařízení. Vznikla nová denní místnost se zajímavě řešeným osvětlením, kterou bude v případě potřeby možné využít pro kontakt s pozůstalými,“ přiblížil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Osazené jsou také moderní kotle pro vytápění hlavní budovy krematoria a opravená je venkovní i vnitřní kanalizace. „Provozní dvůr dostal nový povrch, byl zde vybudován přístřešek a opěrné zdi. Sklepní prostory prošly sanací a odvlhčením,“ poznamenal mluvčí.
Práce se nijak nedotkly provozu. „Vše probíhalo za plného provozu obou obřadních síní bez omezení kvality služeb. Hluk a prašnost stavby, ale i složitější logistika a koordinace při zajištění nutných úkonů spojených s důstojnou péčí o zesnulé kladly zvýšené nároky na naše zaměstnance, jimž patří velký dík za trpělivost a mimořádné nasazení,“ zdůraznila ředitelka Pohřebních a hřbitovních služeb města Brna Lea Olšáková.
Investice zahrnovala rovněž rekonstrukci kolumbárií, kde zahrnovala opravení značně poškozené dlažby nebo nevyhovujícího zašetření včetně dešťových svodů. „Tyto práce na pietním místě se podařilo termínově sladit tak, aby pozůstalí mohli své blízké navštívit a zavzpomínat na ně jak při loňské Památce zesnulých, tak v průběhu Vánoc a letošních Velikonoc,“ řekl Poňuchálek.
Práce se dotkly i kolumbária.
Připomněl, že letos je to sto let od okamžiku, kdy Rada města Brna vyzvala architekty Antonína Blažka, Vladimíra Škáru, Ernsta Wiesnera a Pavla Janáka, aby se zúčastnili soutěže na architektonický návrh objektu krematoria. Podle návrhu Ernsta Wiesnera bylo pak krematorium postaveno v letech 1926–1929.
Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílá obřadní budova, obklopená travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část objektu vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm.
První žeh zesnulého rolníka z Holešova se uskutečnil 8. dubna 1930. V roce 2017 bylo krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně prohlášeno národní kulturní památkou. Ročně se v místě uskuteční kolem 5500 kremací.
