Článek
Zatímco například v roce 2018 tvořili senioři zhruba třetinu výjezdů, nyní je to téměř polovina. „Senioři se dožívají vyššího věku, ale není to ve zdraví, ale v nemoci. Kumulují se u nich zdravotní problémy, jsou více náchylní k úrazům. A nemusí to být jen tím, že vyjdou ven a uklouznou na náledí, ale spadnou i doma v kuchyni, v koupelně,“ objasnila mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.
Podle ní nemusí být mnohdy stav seniorů ani natolik závažný, ale nemají jinou možnost, jak se dopravit do nemocnice než zavolat záchrannou službu. „V následujících 20 letech navíc dojde ke stárnutí silných populačních ročníků, takže se domníváme, že situace se přinejmenším nebude zlepšovat, ale zhoršovat,“ upozornila Bothová.
Poprvé se počet výjezdů přehoupl přes hranici 100 tisíc v roce 2018, upozornila ředitelka jihomoravských záchranářů Hana Albrechtová. Od té doby počet stále stoupá. S ohledem na to se zvyšuje i počet zaměstnanců jihomoravské záchranné služby, kterých bylo v roce 2018 přes 600, nyní jich je podle Bothové kolem 740. „V roce 2020 jsme měli 47 výjezdových skupin a teď je jich 57,“ poznamenala mluvčí.
Albrechtová upozornila, že nárůst koresponduje s dlouhodobým trendem, na který záchranáři poukazují. „Snažíme se přimět veřejnost, aby do jisté míry převzala zodpovědnost za vlastní zdraví, linka 155 by měla být až poslední instance. Často totiž suplujeme práci praktiků či pohotovostí,“ řekla Albrechtová.
Jihomoravští záchranáři mají 57 výjezdových posádek
Tísňových volání bylo loni přes 187 tisíc. „Z toho je zřejmé, že operátorky a operátoři odfiltrují více než třetinu příchozích volání tím, že poradí nebo odkážou na jinou formu pomoci, než je vyslání resuscitačního vozu,“ upozornila Bothová. Výjezd sanitky stojí tisíce korun podle toho, kolik kilometrů ujede. Záchranáři často také nabádají lidi, aby měli doma lékárničku se základními léky.
Celkem 57 posádek na 24 základnách vyjíždělo loni nejčastěji k pacientům s interními a neurologickými diagnózami. „Konkrétně šlo především o dušnost, slabosti, různé typy bolestí či kolapsy. Dále jsme ošetřovali úrazy, včetně těch, které vznikly důsledkem dopravních nehod. Pomáhali jsme také například při porodech, intoxikacích či dekompenzaci psychiatrických stavů,“ vyjmenovala Bothová.
Navýšení záchranáři evidují u úrazů, kterých bylo 21 954, u nehod (4 326) a u seniorů (54 197). Pokles byl u zahájených resuscitací, kterých bylo 698, infarktů (640) a cévních mozkových příhod (2 399).
V loňském roce musel také v 718 případech vzlétnout vrtulník. Z toho bylo 175 akcí nočních. „Prolétali jsme 29 114 minut, což je 485 hodin. Důvodem vzletu byl předpoklad směřování pacientů k takzvané centrové péči, rychlost transportu, nedostupnost pozemní výjezdové skupiny a dále například špatně přístupný terén či potřeba šetrného převozu,“ poznamenala Bothová. Dodala, že loni záchranáři rozdali 1 501 plyšových pejsků Defíků, které vozí v sanitkách pro zraněné děti.
