Ekologové se radují, řidiči skřípějí zuby. Soud zasáhl do stavby křižovatky u Kuřimi, díky níž měly zmizet kolony

Silnice mezi Brnem a Svitavami je roky přetížená a kapacitně nedostačuje současnému provozu. O nové rychlostní komunikaci, která by dopravu odvedla, politici mluví desítky let, aniž by se zatím koplo do země. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tak chce odstranit aspoň některé neuralgické body na trase, přičemž tím hlavním je kuřimská křižovatka.

Problémy tam způsobuje nejen vysoká intenzita provozu, ale i chování řidičů, kteří místo toho, aby zpomalili, nechali mezi auty rozestupy a umožnili tak vozům z vedlejší silnice projet, na hlavní silnici zastavují. Tím ale blokují provoz a vytváří i několik kilometrů dlouhé kolony.

Kuřimská křižovatka má být nově mimoúrovňová a silničáři ji chtějí začít stavět v roce 2027, přičemž zprovozněna by měla být o rok později.

Jenže brněnský krajský soud v minulých dnech vyhověl žalobě ekologické organizace Děti Země a dalších dvou spolků a zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení škodlivého zásahu do biotopů sedmnácti cenných druhů rostlin a živočichů. Verdikt znamená, že úředníci budou muset znovu o námitkách ekologů rozhodovat.

„Soud uznal tři body žalob spolků. Prvním je absence odpovědi na otázku, proč složitá křižovatka s velkým záborem půdy má být opravdu nejlepším řešením ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu, ačkoliv existuje jednodušší varianta křižovatky,“ vysvětlil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Dále podle soudu není jasné, proč biologický dozor nemůže vést ekologický deník, který je povinný třeba u dálnice D1 a D11. „A nakonec nebyla zohledněna evropská směrnice na ochranu cenných jedinců živočichů,“ doplnil Patrik.

Ministerstvo životního prostředí marně argumentovalo, že křižovatka bude stát v těsné blízkosti průmyslových objektů či místní věznice, přičemž jde o intenzivně využívané zemědělské pozemky. Dopad na biotopy bude prý jen mizivý.

„Podané žaloby vnímáme jako zneužívání práv ze strany ekologických spolků za účelem zdržování žádoucí výstavby,“ nebralo si ministerstvo servítky.

Podle ŘSD probíhají tahanice okolo silnice už roky a stavba je ve veřejném zájmu. Silničáři také připomněli, že u podobných akcí se vždy najde někdo, kdo bude nějak dotčen.

Senát brněnského krajského soudu nicméně upozornil, že je potřeba se s námitkami náležitě vypořádat. Soudci argumentačně navázal na verdikt Nejvyššího správního soudu, který letos v dubnu zrušil podobné rozhodnutí pro křižovatku u Podlesí na stejné silnici, přibližně o kilometr blíž Brnu.

„Je zřejmé, že taktika Ministerstva životního prostředí za každou cenu vyhovět Ředitelství silnic a dálnic jeho žádostem o povolení škodlivého zásahu stavebními úpravami na silnici I/43 z Brna do Kuřimi již dvakrát narazila na kvalitní argumenty spolků. Snad se konečně poučí,“ zakončil Patrik.