Článek
Svůj mezinárodní den už slaví například odrůda Malbec, Sauvignon, má ho i prosecco nebo třeba Riesling rýnský. Teď ho bude mít i Frankovka. Odrůda, která dřív dozrávala méně a byla tím pádem na jazyku tvrdá a příliš kyselá, nebyla v oblibě.
„Teď je to ale jinak a Frankovka si dle mého uznání zaslouží, a možná ještě víc než odrůdy, které už mezinárodní den mají,“ myslí si Jan Stávek, který s ní pracuje ve svém vinařství jako s hlavní odrůdou. Taky proto se mu říká Král Frankovek. Tato odrůda vinné révy má podle něj v současné době velký potenciál.
„Frankovka ideálně zapadá do současných trendů,“ upozorňuje vinař. Dřív se o ní říkalo, že je to odrůda, která nedozrává každý rok dobře, protože potřebuje více slunce a tepla. „Dnes je to ale jiné. V roce 2000 jsem byl štěstím bez sebe, když jsem měl hrozny v pozdním sběru s cukernatostí jednadvacet stupňů. Nyní je normální obsah cukru až o dva stupně vyšší. Znamená to, že Frankovka má čím dál lepší podmínky pro to, aby i tady krásně dozrála,“ říká Stávek.
Tento typ vína odpovídá také nynějším požadavkům konzumentů. „Je to přesně to víno, které nemá obvyklých 14 až 15 procent alkoholu. Frankovky se vyznačují většinou tím, že jsou lehké, takže jdou v trendu,“ myslí si vinař.
Odrůda se hodí i do organické produkce (udržitelný systém zemědělství a výroby potravin, který nepoužívá syntetické pesticidy, herbicidy, umělá hnojiva ani GMO). Kromě padlí není totiž náchylná na ostatní houbové choroby, vyhýbá se jí plíseň šedá, tím pádem nehnije a dobře se s ní vinařům pracuje.
Hrozen Frankovky
Co všechno se musí udělat, aby měla odrůda révy vinné svůj mezinárodní den? „Všechno možné, hlavně hledat, abych našel toho, kdo mezinárodní den uznává, a abych se nakonec dozvěděl, že to nikdo neuznává. Není totiž organizace, která by řekla, ano, my den Frankovky vyhlásíme,“ říká Stávek.
S kolegy z VOC Modré hory zkoušeli oslovit UNESCO nebo Mezinárodní organizaci pro révu vinnou, nakonec si museli vymyslet svůj vlastní způsob vyhlášení. S nápadem oslovili ministry zemědělství pěti států, které pěstují Frankovku na více než jednom tisíci hektarech, aby získali jejich podpisy. K návrhu České republiky se tedy přidalo Maďarsko, Rakousko, Německo a Slovensko.
„Mám na jednom dokumentu svůj podpis dohromady s podpisem slovenského a českého ministra zemědělství, maďarský ministr má dokument na stole, o rakouském podpisu se jedná a do Německa se chystáme,“ zrekapituloval Stávek. Usilovat budou o podporu dalších zemí, kde se Frankovka pěstuje. Například Srbska, Chorvatska, Slovinska a Rumunska.
Mezinárodní den Frankovky ustanovili vinaři z VOC Modré hory na 12. února. „Právě v tento den si Marie Terezie vzala Františka Lotrinského a upevnila hranice Rakousko-Uherska. My totiž Frankovku bereme jako rakousko-uherskou odrůdu, proto tento důležitý den, dva dny před Valentýnem.“ Vyhlásí ho v pátek 13. února na 3. ročníku mezinárodní konference, která se této odrůdě bude věnovat.
Mnozí vinaři iniciativě Modrých hor nevěřili. Národní sommeliérka Klára Kollárová je ale přesvědčena, že jde o skvělou odrůdu a skvělý počin. „Je to jednoduchý a úžasný nápad, jak zpropagovat víno, kterému pořád ještě ne všichni věří. Dozví se o tom celý svět. Například vyhlášení mezinárodního dne Rieslingu rýnského hodně pomohlo v Americe zpropagovat tuto odrůdu.“
