Článek
Studie prověřovala jak dopravní módy, tak navržené trasy. „Pro všechny varianty bylo zpracováno podrobnější technické řešení, přepravní prognóza, investiční náklady, ekonomické hodnocení formou analýzy nákladů a přínosů a další analýzy,“ uvedla Radka Loukotová z tiskového oddělení města.
Podle ní je obecným přínosem všech variant snížení intenzity cestujících v centrální části města. Město na základě studie zvolilo jako preferovanou variantu vlak, který umožňuje dopravní obsluhu nejen v rámci metropole, ale i v širší metropolitní oblasti. „Varianta lehkého metra jako zcela segregovaného systému byla vyhodnocena jako ekonomicky neefektivní, naopak vlakové varianty zvýhodňují zkrácení dojížďky do centra města bez nutnosti přestupu,“ uvedla Loukotová.
Všechny varianty počítají s miliardovými částkami, jejich přesná výše ale zatím není známá. Podzemní nástupiště vznikne v rámci nového vlakového nádraží. „Zajíždět na něj budou vlaky od jihu z chrlické tratě. Úvahy o severojižním diametru počítají s budoucím protažením na sever od Tišnova,“ poznamenala Loukotová.
O potřebě nového nádraží se v Brně dlouho mluví, protože to současné kapacitně nedostačuje. V roce 2018 zastupitelé města rozhodli, že nádraží bude v odsunuté poloze u řeky v místě dnešního dolního nádraží asi kilometr od současného hlavního nádraží. Stát bude odhadem desítky miliard korun. Diametr by měl ulehčit hromadné dopravě na povrchu, která už je na hranici kapacity.
