Článek
„Petice vznikla na základě smrti malé Viktorky,“ potvrdila Novinkám jedna z autorek Hana Martinková Bojková ze spolku Sourozenci. Zásadní přitom podle ní byla Viktorčina pěstounka Lucie, která se rozhodla promluvit v médiích. „Díky její odvaze jsme mohli udělat ten velký krok dopředu a ozvat se,“ řekla.
Aby se petiční výbor Poslanecké sněmovny peticí musel zabývat, je podle Martinkové Bojkové potřeba minimálně deset tisíc podpisů, zatím je jich pod ní zhruba polovina.
Petice požaduje urychlenou změnu opatrovnické legislativy. Za nejvhodnější úpravu považují podle Martinkové Bojkové návrh senátorky Hany Kordové Marvanové (bezp. za Spolu) na změnu občanského zákoníku, protože cílí na konkrétní pochybení a mezery v systému a snaží se řešit případy, kdy je rodič extrémně rizikový.
„V současnosti občanský zákoník v té části, která se týká péče o děti, vůbec nezohledňuje domácí násilí nebo násilnou trestnou činnost rodiče,“ popsala Novinkám Kordová Marvanová.
„Pro opatrovnický soud tyto skutečnosti nejsou rozhodující, vlastně k nim vůbec nepřihlíží,“ doplnila. Děti, které jsou svěřeny do péče rizikových rodičů, tudíž nejsou v bezpečí. Těžká závislost na návykových látkách nebo násilná trestná činnost by podle navrhované úpravy měly být překážkou pro svěření dítěte biologickým rodičům.
Součástí senátorského návrhu je i novelizace procesního zákona. Cílem je zkrátit lhůtu, ve které musí soud rozhodnout o prozatímní úpravě poměrů dítěte, z 3 měsíců na 30 dnů.
Dětský ombudsman Martin Beneš je ale přesvědčený, že současná legislativa v zásadě stačí: „Je potřeba celkově změnit systém sociálně právní ochrany dětí, aby byl lépe řízen a nastaven. To je spíše otázka metodického vedení než otázka legislativy.“
Podle něj je potřeba nastavit detailní pravidla pro pracovníky Orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), aby věděli, jak postupovat v určitých situacích. Zároveň ale tato pravidla musí být pružná, aby se dala v případě potřeby doplnit. Zákon podle Beneše takto pružný nikdy být nemůže, navíc legislativní proces trvá dlouho s nejistým výsledkem.
Systém sociálně-právní ochrany dětí se podle ombudsmana dlouhá léta zanedbával. Očekávat, že ho někdo opraví za tři měsíce, je podle něj nereálné. Naopak se obává urychlených řešení, jelikož některá by mohla mít i negativní dopad.
Organizace pomáhající dětem na změně zákona trvají, aby měly jistotu, že ke slibovaným změnám skutečně dojde. „Jsme zastánci toho, že co není v zákoně, to není jisté,“ řekla Martinková Bojková.
Tématem se začala zabývat i vláda a při ministerstvu práce a sociálních věcí začala v dubnu pracovat komise pro řešení nepřirozených úmrtí dětí. Kromě zástupců ministerstva v ní působí odborníci z justice, zdravotnictví, policie a dětský ombudsman. Jednou ze změn, která se chystá, má být vznik centrálního úřadu, který zastřeší všechny OSPODy.
