Článek
„Současný nárůst případů je odrazem vysoké mobility dnešní společnosti, nikoli hygienických standardů jednotlivců,“ uvedla Martina Marešová, ředitelka protiepidemického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Podle ní si ale i přes stoupající trend vede Praha v porovnání s ostatními regiony České republiky dobře a v přepočtu na nemocnost je na tom v rámci republiky stále nejlépe. S nárůstem případů se přitom pražští hygienici v poslední době často setkávají s dotazy veřejnosti, zda je možné se tímto parazitem nakazit v prostředcích městské hromadné dopravy.
„K přenosu zákožky svrabové je zapotřebí dlouhodobý, úzký kontakt s kůží nemocného nebo s kontaminovanou textilií. Běžné cestování v MHD, jako je držení se madel či pouhé usazení na sedadlo, proto představuje pro nákazu jen minimální riziko,“ zmiňuje Marešová.
Původcem onemocnění je mikroskopický roztoč. Snadněji se šíří v místech, kde žije více lidí pohromadě, typicky na ubytovnách, v sociálních zařízeních nebo v ústavech dlouhodobé péče.
Parazita si lidé mohou přivézt také z pobytů v ubytovacích zařízeních s nižším hygienickým standardem v Česku i v zahraničí. Typickým projevem nákazy je silné svědění, které se zhoršuje zejména v noci a v teple.
„V ojedinělých případech se může jednat také o nemoc z povolání, a to zejména u personálu zařízení sociální péče. Konkrétně byl loni v hlavním městě jeden případ onemocnění evidován jako nemoc z povolání,“ podotkla hygienička.
Klíčem k zastavení šíření v komunitě je podle ní včasná diagnostika, okamžité zahájení léčby a především současné preventivní přeléčení všech blízkých kontaktů nemocného. Hlavním a nejtypičtějším projevem svrabu je intenzivní svědění, které se zhoršuje zejména v noci po zahřátí v posteli a v teple obecně.
Výřez informačního letáku Státního zdravotního ústavu
Na kůži, nejčastěji v místech s jemnou pokožkou, typicky mezi prsty rukou, v podpaží, v oblasti pasu či na vnitřní straně zápěstí, se objevuje drobná vyrážka, červené pupínky nebo i drobné šupinaté chodbičky, které si zákožka v kůži vrtá. U dětí se projevy mohou objevit i na dlaních a ploskách nohou. Kvůli úpornému škrábání může dojít k druhotné infekci kůže.
„Léčba svrabu je sice náročná, ale při včasném zásahu velmi účinná. Spočívá v aplikaci speciálních mastí předepsaných kožním lékařem. Pokud se onemocnění v domácnosti objeví, je nutné preventivně ošetřit všechny blízké osoby a provést důslednou sanaci textilií,“ doplnila Marešová.
Nakažený člověk sice nemusí do nemocniční izolace, ale do doby úspěšného přeléčení by měl zůstat v domácím prostředí a omezit kontakty. Léčba zpravidla trvá několik dní, záleží na posouzení lékaře. Zatímco za první půlrok bylo v Praze 459 onemocnění svrabem, za celý loňský rok dosáhl celkový počet případů čísla 691.
„Svrab je celosvětově rozšířené onemocnění s tisíciletou historií, které postihuje populaci v pravidelných cyklech bez ohledu na národnost, vzdělání či sociální vrstvu,“ dodala hygienička. Na svrab už loni upozorňoval leták Státního zdravotního ústavu.
