Článek
„Těžko se můžeme divit občanům, že jsou nervózní a podráždění a nikoho dalšího mezi sebe nechtějí. Za posledních 25 let se Lipence zdvojnásobily, za dalších 25 let budeme možná trojnásobní,“ popsala Novinkám starostka městské části Praha-Lipence Lenka Kadlecová (Sdružení pro Lipence).
Nezastavěné území v této části metropole tvoří takzvaný donut. Tak architekti neformálně nazývají zástavbu v dané lokalitě ve tvaru prstence, která je uprostřed prázdná. V tomto případě jde v „prázdnu“ o rozsáhlé pozemky mezi Lipencemi a rekreačním chatovým Kazínem, kde by podle plánů developerů mohla vyrůst nová čtvrť. Jen toto území má přitom skoro kilometr na kilometr.
Obyvatelé Lipenců už v roce 2024 podpořili v referendu omezení zástavby jen na rodinné domy na současných pozemcích developerů určených pro výstavbu, ale ohradili se proti změně územního plánu. Zabránili tak změně územního plánu z orné půdy na další stavební parcely pro velké projekty. Podnětem byl developerský záměr více než zdvojnásobit počet obyvatel Lipenců ze současných tří tisíc až na osm tisíc.
„Území, které bylo dosud nezastavitelné, se drží jako nezastavitelné i v novém metropolitním plánu, který by se musel změnit, kdyby došlo k nějaké nové dohodě s občany,“ uvedl Zdeněk Völfl, architekt z kanceláře náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) – ten má na starosti i strategický rozvoj města a koordinaci nového metropolitního plánu, který má začít platit ještě letos.
S blížícími se komunálními volbami přitom může téma výstavby znovu ožít. „V tuto chvíli nemám informaci, že by kdokoliv chystal konání nového místního referenda nebo nějaké zásadní veletoče,“ uvedl Novinkám Radek Procházka, který stál za referendem a bude kandidovat za ODS. V současné době podle něj magistrát připravuje studii, která má nastínit budoucí tvář Lipenců.
„Po nepovedené participaci a komunikaci ze strany vedení městské části během referenda převzal aktivně koordinační roli pro další odborný postup komplexního nastavení územního rozvoje Lipenců magistrátní odbor územního rozvoje,“ podotkl Procházka s tím, že do doby zveřejnění schváleného zadání územní studie nelze hodnotit, jaký bude trend dalšího vývoje.
Podle starostky stojí za referendem majitelé nemovitostí, na které má nová výstavba přímo navazovat. „Za cenu třeba dvouletého zpoždění výstavby jsou ochotni městskou část připravit o vyjednávací pozice a kontribuce v řádech desítek miliónů korun, pokud se bavíme jen o zastavitelných plochách v rámci územního plánu,“ uvedla Kadlecová a naráží tak na možná jednání s developery, kteří se v rámci takových projektů zavazují i k výstavbě části městské infrastruktury.
Developerské záměry patří mezi témata jarních zasedání místního zastupitelstva. Část obsahu dubnového zasedání shrnuli místní obyvatelé na sociálních sítích do bodů jako „nedostatečné záruky plánovací smlouvy s developerem“ či „představení návrhu na výstavbu 12 rodinných domů v ulici V Alejích a 65 domů na pozemcích nad ulicí Českého červeného kříže“.
Nová výstavba je velké téma pro všechny okrajové městské části, které mají velké zastavitelné plochy. „Město ale není povinno vybudovat kapacitní komunikace, školy, školky a další veřejnou vybavenost. Pouze pozemky označí za stavební,“ upozorňuje Kadlecová. „O cokoliv dalšího musí starostové Prahu žádat a prosit. Aby se posílila alespoň škola a školka,“ podotkla s tím, že městská část je vždy pozadu a provoz pak musí dotovat z vlastního, nízkého rozpočtu.
Lipence tak zůstávají symbolem širšího pražského patu: zatímco developeři chtějí stavět a metropole potřebuje byty, části na okraji metropole odmítají nést náklady na rozvoj bez jasných záruk, že jejich infrastruktura nezkolabuje. Rozhodující slovo v tom, zda se „donut“ uprostřed polí začne výrazně vyplňovat, tak mohou přinést nejdříve výsledky nadcházejících voleb.
