Článek
V rámci Prague Bike Festu mohou návštěvníci vidět ukázku triků na BMX kolech nebo disciplínu Big Air, při níž špička v oboru předvádí akrobatické kousky ve vzduchu. Právě ty jsou jedním z největších taháků akce. Na „vzdušné jezdce“ se přišel už první den festivalu podívat podle organizátorů rekordní počet lidí.
„Pro veřejnost jsou na výstavišti připravené testovací okruhy s možností vyzkoušet několik typů kol, menší okruhy a dopravní hřiště pro děti, v dolní části areálu je také pump track,“ přibližuje program Naďa Černá, členka představenstva městské spol. Výstaviště Praha, která festival na Bruselské cestě a v jejím okolí pořádá.
„Ale zrovna Big Air je vyhrazený profesionálům,“ dodává s úsměvem. Ostatně není se čemu divit, osmimetrová věž s rampou budí respekt. Během skoku se bikeři dostanou do výšky pět až šest metrů, kde provedou trik a následně musí bezpečně přistát.
Ukazují třeba dvojitá salta, otočky o 360 a 720 stupňů, triky s různými kombinacemi pouštění rukou a nohou, jedou a skáčou také synchronizovaně vedle sebe nebo trasu projíždějí ve „vláčku“, jak můžete vidět i v naší video reportáži.
„Máme tu celkem devět jezdců, nejmladšímu je 16 let, kromě české špičky je tu i několik jezdců ze zahraničí,“ uvádí Michala Hájková, programová ředitelka festivalu.
„Triky trénují i desítky let, tihle kluci tráví na kole skoro každý den, trénují do molitanových jam a do airbagů, aby svoje umění pak mohli předvádět lidem,“ dodává Hájková.
Rozjíždět se s čistou hlavou
Třeba 22letý Andy (Andrej) Mitaš z Brna jezdí devátou sezonu, začínal s trailovým ježděním v lese, vyzkoušel pump track, až se dostal k freeridovému ježdění. „Čím víc vám to jde, tím větší výzvu a větší adrenalin hledáte,“ usmívá se.
Menší nervozitu před velkými skoky ale ještě pořád cítí. „Je to potřeba, je to i známka toho, že se pak člověk nezraní, že je obezřetný, ale není to vyloženě strach, jen ta zdravá nervozita. Ve vzduchu už pak o ničem nepřemýšlím, je potřeba se rozjet s čistou hlavou a stoprocentně se soustředit na trik,“ popisuje Mitaš, který se festivalu účastnil potřetí.
To jeho kolega, který se oboru věnuje už 17 let, je na akci počtvrté. Vilibalda Vítka baví volnost ve vzduchu, neustálé posunování své techniky dál i samotná show před diváky. „Já to miluju. Ve vzduchu, tam jsem jenom já. Slyšet publikum dole, to mě pohání, a chci ten trik zvládnout, s tím do něj jedu,“ popisuje jednatřicetiletý Vítek.
Při akrobacii se dokáže dostat až do výšky deseti metrů, ale jak sám přiznává, občas i padá. „Já jsem těmi zraněními vyhlášený,“ směje se rodák z Jablonce nad Nisou, dnes žijící v Praze. „Nejhorší bylo, když jsem si utrhl celé koleno, pak jsem měl obě klíční kosti zlomené a mám i destičky v ruce,“ vyjmenovává, co už se mu přihodilo.
I Mitaš potvrzuje, že zranění k tomuto druhu pohybu neodmyslitelně patří. „Bohužel, to je nedílnou součástí, takže zlomené kosti nebo zpřetrhané šlachy se stávají,“ říká mladý brněnský jezdec.
Vítek plánuje se sportu věnovat tak dlouho, jak jen mu to tělo dovolí. „Člověk se přece musí hýbat pořád, nesmí zatuhnout. Když chcete třeba běhat, budete běhat i v šedesát letech. Já bych s tím kolem šel i do hrobu,“ směje se Vítek po autogramiádě, která byla též součástí programu.
Na Big Air rampě si zalétal například i Jakub Vencl - jedno z největších jmen české slopestyle scény, Teodor Kováč známý svým double backflipem, slovenský jezdec Mathias Machara či Němec Pascal Kolb. Zajímavostí je, že jeho kolo nemá brzdy, pomáhat si tak na dojezdu musí prudkým zatáčením a nohama.
Kola pro hendikepované
Kromě připravených show je na výstavišti i řada stánků nejen s koly, ale i cyklistickými pomůckami a příslušenstvím. Návštěvníci si také mohou kolo půjčit a vyzkoušet si ho na testovací trati. Pokud jsou s ním spokojení, lze si ho přímo na místě koupit. Pro děti je na akci spousta workshopů nebo třeba dopravní hřiště.
Zájemci mají možnost si vyzkoušet i cyklistiku z pohledu lidí s hendikepem, a to díky organizaci Cesta za snem, která zde má rovněž stánek. Specializuje se na výrobu trenažérů na handbiky - speciálně upravené kolo, které lze používat s invalidním vozíkem.
„Pro lidi na vozíku je pohyb strašně důležitý, a přece jen, přes zimu se mnohdy neodváží ven ani profesionální cyklista,“ odpovídá Heřman Volf na otázku, co ho ke vzniku organizace vedlo.
Festival končí v neděli 26. dubna v podvečer.
