Článek
„Potřebovali bychom rozšířit náš registr o zhruba šest tisíc pravidelných dárců,“ uvedla pro Novinky primářka transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Daniela Dušková. V České republice podle ní celkově chybí 80 až 100 tisíc dobrovolných bezpříspěvkových dárců krve.
„Nejvíc chybí ve zdravotnictví mladí dárci,“ podotýká primářka. „Z registru každoročně nenávratně odchází stovky dárců – nejčastěji kvůli věku, zdravotním potížím nebo stěhování,“ popisuje. Nemocnice tak udržuje stabilní zásoby transfuzních přípravků obtížněji.
Podobně je na tom Fakultní Thomayerova nemocnice v pražské Krči. „Registr dárců především stárne a mírně se zužuje: mladých dárců přichází málo. Ročníky narozené po roce 2000 jsou početně slabé a nestačí nahradit ty, které odcházejí do takzvaného dárcovského důchodu,“ říká mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Jejich transfuzní oddělení zásobuje krevními deriváty mimo nemocnice i sousední IKEM, kde jsou podle mluvčího potřeby velké. „Daří se nám vše zajistit s obtížemi a ve spolupráci s mimopražskými nemocnicemi,“ připustil Sulek.
Podobnou situaci s odběry hlásí i ve středních Čechách. „Zájem o darování má v posledních letech sestupný trend, a to celorepublikově. Ubývá mladých prvodárců,“ potvrdila Radka Schulzová, primářka Hematologicko-transfúzního oddělení v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, ovšem s tím, že poptávku po krvi stíhají pokrýt.
Menší dostupnost dobrovolně darované krve pro zdravotnická zařízení může ovlivňovat rozmach komerčních center nabízejících placené odběry plazmy, které fungují na principu finanční náhrady.
„Toto vysvětlení se na situaci asi podílí. Reklama na darování plazmy je všudypřítomná,“ říká Sulek z nemocnice v pražské Krči. Podle něj je ale v kontextu důležité zmínit, že zatímco zajištění klasických transfuzních přípravků pro nemocné v českých nemocnicích je obtížné, v produkci plazmy pro průmyslové zpracování je Česko mimořádně úspěšné. „Odebírá se jí zhruba třikrát až čtyřikrát víc, než bychom potřebovali pro vlastní potřebu,“ říká Sulek.
V Mladé Boleslavi připouštějí, že dvě komerční odběrová centra ve městě logicky znamenají určitý odliv dárců. „Zejména těch mladých, pro něž je jednorázová finanční odměna motivující. Pracující lidé spíše preferují bonus ve smyslu dne volna a daňových odpočtů. Problémem začíná být to, že nadřízení pracovníci nechtějí dárce krve k odběrům uvolňovat,“ popsala primářka Schulzová.
Primářka transfuzního oddělení VFN Dušková nechtěla komentovat možný odliv dárců krve do komerčních center, protože nemá tvrdá data. „I podle odborných společností ale existuje určité oslabení dobrovolného dárcovství, zejména u mladých lidí, kteří se mohou více orientovat na placené odběry posílené intenzivní reklamou a širšími marketingovými možnostmi soukromých provozovatelů,“ uvedla.
Zároveň odhaduje, že státní zařízení stojící na principu bezpříspěvkového dárcovství přitahují oproti placeným odběrům jinou část populace. „Část dárců, kteří darují za finanční odměnu v soukromých subjektech, by nebyla ochotná darovat dobrovolně,“ domnívá se.
Ústřední vojenská nemocnice uvádí, že má dlouhodobě stabilní zásoby krve a díky aktivnímu náboru i rozvinutému systému mobilních odběrů si na nedostatek dárců nestěžuje. Potvrzuje ale stárnutí dárcovské základny. „Soukromá plasmaferetická centra naše vlastní odběry neohrožují, v některých regionech ale může být jejich vliv citelnější,“ uvedla Andrea Štorchová z ÚVN.
Snahu přilákat nové dárce potvrzují všechny oslovené nemocnice. „Doba se mění, nemůžeme čekat, až dárci sami přijdou, musíme jim jít naproti,“ tvrdí primářka Dušková z VFN. „Nábor dárců se proto snažíme aktivně posilovat. Oslovujeme je výzvami, dojíždíme za nimi mobilní odběrovou jednotkou a snažíme se motivovat nabídkou benefitů,“ popsala.
Mladoboleslavská nemocnice zase zveřejňuje výzvy v rámci lokálních médií i na sociálních sítích, pokud je nějaké krevní skupiny nedostatek – dárci mají i svoji soukromou skupinu na Facebooku. „Pokud se jedná o krevní skupinu, která je vzácná, máme i portfolio dárců, které oslovujeme jednotlivě telefonáty i po SMS,“ upřesnila mluvčí nemocnice Jana Petrová.
Celorepublikově existuje provázanost mezi soukromými a veřejnými subjekty v rámci dárcovství krve a plazmy. „To znamená, že u každého dárce, který k nám přijde, máme informace, že případně chodí i jinam za peníze. V tomto případě se velmi striktně hlídají intervaly mezi jednotlivými odběry, tak aby nebylo ohroženo zdraví dárce,“ vysvětlila.
Petr Sulek z nemocnice v pražské Krči žádá veřejnost o aktivní zapojení do dárcovství krve: „Velice nám pomůžou, a navíc tím mohou někomu zachránit i život.“
