Článek
Když se řekne přes 300 odběrů, člověk si představí seniora okolo šedesátky, který daruje celý život. Wolf je ale jednapadesátiletý muž, vizáží sportovec, který má za sebou téměř 30 let návštěv transfuzního oddělení. „Začal jsem v roce 1998, měl jsem tehdy 24 let. Bratranec chodil darovat, tak říkal, ať to zkusím. Já to zkusil a od té doby chodím,“ připomněl si začátky Wolf.
Od té doby daroval zhruba 200 krát plazmu a v desítkách případů krev a krevní destičky. „Destičky už teď nedaruju a dnes jsem přišel darovat plnou krev. Plazmu dávám dvakrát měsíčně, zdravotníci chtějí, abych chodil raději na plazmu,“ vysvětlil Wolf. Jak prozradil, jeho krev je AB pozitivní. „Ta není jako krev tolik žádaná a nejméně ji potřebují, proto ta plazma,“ doplnil traťový dělník Správy železnic z Brna.
Z častého darování obavy nemá. „Právě naopak. Chodím často, takže mi stále kontrolují zdraví. Dvakrát do měsíce mám krevní obraz kvůli darování plazmy, změřený krevní tlak. Nebyl jsem 12 let nachlazený, ale to není jen tím darováním, ale že se i otužuju,“ uvedl muž, který má rád turistiku, ale také se nebojí ponořit se do vody o teplotě tři stupně Celsia.
Wolf má za sebou 307 odběrů.
Při kontrole ho pro dárcovství odmítli jen jednou. „Zapomněl jsem totiž na dietu a předtím jsem si dal štrůdl s ořechy. Mohl jsem ale přijít hned další den,“ řekl Novinkám Wolf.
Dárcem je kvůli dobročinným účelům. „Myslím, že každý dárce to má jasné a chce pomoct těm, kteří to potřebují. Lidem bych vzkázal, ať se nebojí a taky chodí, že na tom nic není,“ zdůraznil Wolf.
Na transfuzním oddělení už je jako doma. „Je to takový náš itinerář,“ zasmála se primářka transfuzního oddělení Hana Lejdarová. Wolfa si cení. „Myslím, že sem chodí rád. Přece nebudete chodit dvakrát do měsíce někam, kde vám není dobře. To je pro nás indikátor, že to asi neděláme špatně. Dárce pro nás není klient, ale je to prostě partner, nemocnice by bez těchto lidí nemohla fungovat,“ řekla Lejdarová.itin
Wolf se těší pevnému zdraví.
Přes 300 odběrů mají v nemocnici jen tři
Wolfa s více než 300 odběry považuje za raritu, nemocnice má povědomí pouze o třech jedincích včetně Wolfa, kteří překonali hranici 300 odběrů. „Tolik odběrů má málokdo. Je to na rozhodnutí toho člověka, my do toho nikoho netlačíme, aby chodil darovat v takových kvantech. Ale pan Wolf si to vzal jako součást životního stylu, zdravotně nestrádá, nechátrá a my neděláme nic, co neumožňuje legislativa nebo doporučení,“ uvedla Lejdarová.
Podle ní je možné darovat plazmu po dvou týdnech a na krev chodí muži jednou za tři měsíce a ženy jednou za čtyři. Navíc je každý dárce bedlivě sledovaný. Sleduje se možný úbytek železa při odběrech krve, u plazmy se kontroluje profil bílkovin.
Fakultní nemocnice Brno má největší transfuzní oddělení v zemi. „Zásobujeme nemocnice v Motole, v Jihomoravském kraji, v Brně,“ vyjmenovala Lejdarová s tím, že jako krizové centrum musí mít nemocnice dostatek krve i pro případ, že se stane velké neštěstí jako například hromadná nehoda nebo konflikt.
Transfuzní oddělení denně provede odběr až u 150 lidí.
Ohledně otázek na dostatek dárců krve Lejdarová odpovídá chytře. „Krve máme moc, ale dárců bychom ocenili víc. V registru máme kolem 25 tisíc lidí, což by se mohlo zdát dost, ale problém je, že je to dynamická záležitost, která dneska je a zítra není. Potřebujeme nové dárce a prvodárce. Odběrových míst přibylo, tak se dárcovský potenciál rozptýlil a prvodárci klesají, to je potíž, kterou teď řešíme,“ dodala Lejdarová.
Denně nemocnice provede odběr krve, plazmy a destiček zhruba u 120 až 150 lidí, uvedla sestra Kamila Kopečková. Podle ní se provádějí odběry podle toho, co je potřeba, nejvíce se ale odebírá krevní skupina 0 a A.