Hlavní obsah

Falešná záminka, krutá past. Jak sekta v Praze láká lidi a stříhá jejich vazby s okolím

Strossmayerovo náměstí v Praze 7 patří mezi lokality, kde je možné dostat se do kontaktu s náboženským hnutím Šinčchondži. Je křesťanského původu a vzniklo v Jižní Koreji. Úřady před tímto hnutím varují. Členové hnutí se zaměřují především na mladé ženy. Pod falešnými záminkami je dostanou do společenství a vzápětí je zcela odstřihnou. Členy láká podle zkušeností veřejnosti i odborníků skrytou formou, aby je nenápadně a postupně odřízlo od jejich blízkých.

Foto: Profimedia.cz

Strossmayerovo náměstí v Praze

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Starosta Prahy 7 Jan Čižinský varoval před členkami sekty Šinčchondži, které v Praze lákají mladé ženy pod falešnými záminkami a snaží se je izolovat od okolí.
  • Náborářky sekty podle odborníků zatajují svou identitu, postupně dávkují informace a vytvářejí tlak na čas a vztahy, aby člověka zapojily do hnutí.
  • Největší riziko spočívá v kombinaci výlučného nároku na pravdu s manipulativním náborovým procesem, což může vést k sociální izolaci, psychickému vyčerpání a obtížnému odchodu ze skupiny.
Článek

„Rád bych varoval před členkami sekty Šinčchondži, které lze občas potkat třeba nově na Strossmayerově náměstí. Většinou jde o mladé, někdy asijsky vypadající ženy. Některé mluví česky, jindy hovoří anglicky,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský v příspěvku na sociální síti.

Náborářky se podle něj soustředí na mladé ženy a většinou popírají, že jde o Šinčchondži. „Předstírají, že hledají respondenty pro knihu, nebo že chtějí natáčet film. Cílem je ale navázat mladé ženy na sektu, odříznout je od okolí, naplnit jejich život prací pro sektu a vybírat od nich finance,“ sdělil.

„Když jsem byl odborníky upozorněn na výskyt členek této sekty v Praze 7, tak varuji veřejnost. Sekta totiž deklaruje sídlo v Osadní ulici 32 v Praze 7 a otevřela pravděpodobně svoji pobočku v Praze v Břevnově,“ doplnil Čižinský.

Jejich materiály mohou být nevinné, nabízejí kurzy korejštiny, K-pop a jídlo, případně biblické kurzy. „Před lety jsem se od nich nechala nachytat a nalákat na osobní schůzku právě pod záminkou psychologického výzkumu. Rozhovor se nenápadně stáčel k mým problémům, vztahu k Bohu, církvi, rodině, mapovali si moje kamarády, obecně síť vztahů,“ uvedla mezi stovkami komentářů pod Čižinského příspěvkem Pavla Kafková.

Podle Jitky Schlichtsové, předsedkyně Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, jsou závažné především způsoby, jimiž je učení předáváno a prosazováno.

„U Šinčchondži dlouhodobě dokumentujeme zatajování identity při prvním kontaktu, postupné dávkování informací, intenzivní kontrolu času, silný tlak na misijní výkon a vytváření ostré hranice mezi jediným pravým společenstvím a okolním světem,“ sdělila Novinkám.

Největší riziko vidí v kombinaci výlučného nároku na pravdu s manipulativním způsobem náboru. Člověk se podle ní může začít účastnit zdánlivě běžného biblického nebo seberozvojového programu, aniž má možnost učinit informované rozhodnutí o příslušnosti k určité náboženské skupině, protože nezná skutečného pořadatele ani konečný cíl kurzu.

Člověk může být postupně vystaven tlaku, aby skupině věnoval stále více času, omezil vztahy s lidmi, kteří hnutí kritizují a nejsou jejími potenciálními členy, a přijal představu, že jeho spása závisí na poslušnosti vůči organizaci. „Následkem mohou být konflikty v rodině, sociální izolace, psychické i fyzické vyčerpání a obtížný odchod ze skupiny na základě již učiněných obětí a vkladů osobních, finančních, časových a podobně,“ doplnila.

Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů se setkává především s dotazy rodinných příslušníků a blízkých lidí, kteří pozorují náhlou změnu chování člověka zapojeného do skupiny. „Popisují výrazné časové zatížení, utajování programu a kontaktů, omezování dosavadních vztahů, nedůvěru vůči kritickým informacím a obavu člena, že odchodem ze skupiny ztratí možnost spásy nebo zradí Boha,“ vyjmenovala předsedkyně společnosti.

Na společnost pro studium sekt se také obracejí lidé, kteří teprve dodatečně zjistili, že kurz nebo člověk, s nímž se pravidelně setkávali, byl spojen se Šinčchondži. Často pro ně podle Schlichtsové není nejtěžší samotný náboženský obsah, ale zjištění, že vztah, který považovali za přátelský a autentický, byl od počátku součástí připraveného náborového procesu.

„Veřejně dostupné zprávy zároveň ukazují, že nábor v Praze a dalších městech pokračuje, někdy přiznaně, jindy skrytě, ačkoli společenství dříve veřejně deklarovalo záměr skryté způsoby misie opustit,“ upřesnila Schlichtsová.

Hnutí ale naopak vystupuje i otevřeněji. Provozuje české stránky pod vlastním názvem, nabízí biblický e-learning a zveřejňuje náboženské pořady a přednášky. Otevřená prezentace ale podle Schlichtsové automaticky neznamená, že byly zcela opuštěny méně transparentní formy prvního kontaktu: „Z hlediska netransparentního náboru patří Šinčchondži v současnosti k nejvýraznějším a nejlépe zdokumentovaným případům.“

Šinčchondži je nové náboženské hnutí křesťanského původu, které vzniklo roku 1984 v Jižní Koreji. „Jeho učení je založeno na přesvědčení, že biblická proroctví, především kniha Zjevení, se naplnila v současnosti a jejich pravý význam může autoritativně vyložit zakladatel hnutí I Man Hee Lee,“ dodala Schlichtsová.

Výběr článků

Načítám