Merz se ostře pustil do AfD

„Termín ‚remigrace‘ není ničím jiným než synonymem pro etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti,“ pronesl ve středu v parlamentu Merz, načež se mu dostalo potlesku od všech poslanců kromě těch z AfD.

Miliony pracujících migrantů německý kancléř označil za jeden z pilířů německé ekonomiky a uvedl, že jsou pro německou společnost klíčoví, píše deník The Guardian.

„Pokud ti, kteří v Německu pracují, budou kvůli tomu, že prosazujete ‚remigraci‘, muset zemi opět opustit, pak už německá řemeslná odvětví nebudou schopná fungovat; jediný pečovatelský ústav nezůstane otevřen, jediná německá nemocnice nezůstane v provozu a jediná německá restaurace se nevyhne krachu,“ varoval Merz.

Členy AfD dále německý kancléř obvinil, že svou rétorikou způsobují hluboký rozkol společnosti. Poslanci krajně pravicové strany mezitím jeho projev opakovaně přerušili hlasitými posměšky a pokřikováním.

Německý kancléř zkritizoval i proruský postoj AfD a její odpor vůči vojenské pomoci pro Ukrajinu v době, kdy Rusko proti Německu vede sabotážní a dezinformační kampaň. V tomto kontextu připomněl, že představitelé krajně pravicové strany převážně mlčí o srpnovém nálezu dronu s výbušninami na letišti v Lipsku, přičemž za tímto incidentem podle Berlína prokazatelně stojí Kreml.

Voličská podpora Merze z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se za šestnáct měsíců od jeho nástupu do úřadu kancléře propadla. Hlavní vinu na tom nese pomalý růst německé ekonomiky a vysoké životní náklady. K otázkám migrace ale Merz zvolil tvrdý přístup, a to především ve snaze získat na svou stranu umírněné příznivce AfD.

Uznává také, že Německo má v oblasti migrace nadále potíže. „Stále máme v Německu mnoho lidí, kteří by tu neměli mít trvalý pobyt. O tom, že musíme deportovat více lidí, panuje ve vládní koalici shoda. Pečlivě ale rozlišujeme mezi těmi, kteří v Německu pracují, přispívají k naší prosperitě a jsou tu vítáni, a těmi, kteří v Německu nemají trvalý pobyt a musí naši zemi opustit. Na rozdíl od vás, na tento rozdíl velmi dbáme,“ řekl členům AfD ve středu Merz.

Ve volbách v Sasku-Anhaltsku AfD získala 44 procent hlasů, ale k získání většiny mandátů jí chyběla tři křesla. Přesto jde o nejlepší volební výsledek jakékoliv německé krajně pravicové strany od pádu nacistického režimu. Místní větev AfD je německou vnitřní zpravodajskou službou klasifikována jako pravicově extremistická.

Lídr sasko-anhaltské větve AfD Ulrich Siegmund před volbami sliboval, že pokud nezíská většinu mandátů, nebude se ucházet o post zemského premiéra. Tento slib už ale porušil a v současnosti hledá příznivce u dalších stran, kteří by mu umožnili vládnout.

Merz přiznal, že se na výsledku víkendových voleb propad jeho popularity podepsal, ale upozornil, že ani to AfD na zisk většiny nestačilo. „56 procent voličů v Sasku-Anhaltsku vás nevolilo a nepovede se vám to ani v Německu. Většinu nedostanete nikde v Německu. Jste a zůstáváte ničivou silou,“ řekl lídryni AfD Alici Weidelové ve středu Merz.

Federální volby by se v Německu měly konat až v roce 2029. Poslední průzkumy uvádějí, že současná vládní koalice CDU se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) v nich většinu neobhájí. AfD průzkumy připisují prvenství s 28 – 29 procenty hlasů. „Váš čas je u konce. Veřejnost chce změnu politiky a dostane ji,“ řekla poslancům vládnoucí koalice ještě před Merzovým projevem Weidelová.