Duka měl povahu bojovníka a někdy budil rozruch, řekl Graubner. Arcibiskupství zpřístupnilo veřejnosti kondolenční knihu

„Zesnulý kardinál Dominik Duka měl povahu bojovníka a někdy budil rozruch. Je ale dobře umět se za věci postavit i s rizikem, že někdy uděláme chybu,“ uvedl v úterý arcibiskup Jan Graubner při krátkém vystoupení před podpisem do kondolenční knihy.

Ta je k dispozici na recepci Arcibiskupství pražského na Hradčanském náměstí v Praze. Na vzpomínkovém místě je také obraz s podobiznou Duky, květiny a svíčky.

Předseda Motoristů Petr Macinka na stránkách knihy popsal Duku jako „výjimečného muže a velkého Čecha“, to Zdeněk Bergman vzkázal: „Děkuji největšímu mysliteli a filosofovi dnešní doby za chvíle s ním strávené a za veškerou pomoc.“

Graubner dále podotkl, že Duka prožil významnou část života za komunismu, veřejně mohl působit jen velmi krátce a poté působil jako řeholník v podzemí. „Byl hodně aktivní v dominikánském řádu, ale i ve spolupráci s jinými představiteli jiných řeholí,“ uvedl. Po pádu komunismu se Duka podle něj soustředil mimo jiné na obnovení normálních podmínek řeholního života, což nebyl lehký úkol.

Jako biskup se podle Graubnera snažil budovat vztahy s veřejností na politické a státní úrovni. Dohodu o církevních restitucích je podle něj nutné chápat v širším smyslu.

„Protože stát přestává financovat církve a ty mají daleko větší odpovědnost za své fungování,“ uvedl. „Jde o impulz, se kterým budou muset církve pracovat hodně dlouho, pokud nenastane nějaký politický zvrat,“ dodal.

„Duka měl povahu bojovníka a někdy vzbudil i rozruch. Myslím, že je to dobře, když se umíme za věci postavit i s rizikem, že někdy uděláme chybu, nevyjde to a netrefíme se,“ podotkl Graubner. Dodal, že je Bohu vděčný za to, co v této zemi skrze Duku udělal.

Duka podstoupil 6. října akutní operaci v Ústřední vojenské nemocnici, minulý týden byl propuštěn, ale v sobotu musel být znovu hospitalizován, podle arcibiskupství ve vážném stavu.

Podle Graubnera se potíže týkaly hlavně žaludku. „Bylo vidět, že některé věci nešly už zvládnout, došlo k vnitřnímu krvácení,“ uvedl. Nepomohly podle něj ani krevní transfuze.

Naposledy s ním hovořil telefonicky právě v sobotu, když byl Duka ještě doma. „Byl v téměř, řeknu, plné ráži, v nové chuti k životu, probírali jsme, co všechno by se mělo dál připravit, měl představy o knihách, které je potřeba vydávat, a podobně,“ vzpomínal.

„Pak se jeho stav zhoršil a byl odvezen do nemocnice, když jsem ho tam navštívil, byl už v umělém spánku. Vnímal jsem ale, že byl klidný a pokojný,“ dodal arcibiskup pražský.

Duka si podle vedoucího svého sekretariátu Vojtěcha Mátla přál, aby místem jeho trvalého odpočinku byla katedrála svatého Víta na Pražském hradě, kde spočinuli někteří jeho předchůdci. „Zatím jsme nenašli jinou informaci,“ dodal Mátl.

Pohřební mše svatá bude v sobotu 15. listopadu, ve svatovítské katedrále bude Duka uložen v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta. Graubner předpokládá, že u té příležitosti se v ní rozezní zvon Zikmund.