Článek
„Naprostá většina, asi 80 procent, pacientů je diagnostikována s lokálně pokročilým nebo metastatickým onemocněním, kde je šance na vyléčení mizivá,“ podotýká onkolog Radim Němeček, vedoucí Centra pro nádory slinivky Masarykova onkologického ústavu.
Na vině je především to, že tento typ nádoru roste dlouho bez povšimnutí a je obtížné ho včas zachytit.
Šance na pětileté přežití se sice za poslední dekády významně zvýšila, stále ale platí, že vyléčit se mohou jen ti, u kterých přijdou lékaři na karcinom hned na začátku, kdy ho lze ještě chirurgicky odstranit.
To je také důvod, proč se karcinom slinivky břišní postupně stal jedním z nejsmrtelnějších typů rakoviny. Kvůli zasažení důležitých cév bývá obtížné jej lokalizovat a odstranit, zároveň umí silně odolávat léčbě.
Od 80. let do konce roku 2023 zjistili lékaři tento typ nádoru 78 137 lidem, nejčastěji mezi 60 až 79 lety. O něco četnější jsou u mužů.
Před dvěma lety našli lékaři nádor slinivky víc než 2700 lidem, na nemoc tentýž rok zemřelo přes 2400 pacientů.
V Česku zatím neexistuje plošný screeningový program, při kterém by byli lidé preventivně vyšetřováni. Podle Němečka by to ani nebylo vhodné, diagnostika je totiž velmi složitá. Ti nejohroženější jsou ale sledováni v gastroenterologických centrech, jde o lidi, kteří mají k nemoci genetické předpoklady nebo jejichž blízcí příbuzní nádor slinivky prodělali.
Varovnými signály, byť nemusí být nutně způsobené nádorem, jsou bolesti břicha kolem pupku, které mohou vystřelovat do zad, rychlé hubnutí, zežloutnutí kůže nebo očního bělma či jinak nevysvětlitelné zvýšení teploty.