Článek
Voltu i Přísaze vadí, že se na kandidátkách Stačilo! či SPD sdružuje více politických subjektů, ale kandidátky přitom nejsou označené jako koaliční. Pro vstup do Sněmovny oběma subjektům stačí získat pět procent hlasů. Volební zákon při tom říká, že pro dvojkoalici musí hlasovat minimálně osm procent a troj- a vícekoalice 11 procent voličů.
Většina soudů žaloby zamítla s odůvodněním, že nechtějí těsně před volbami zasahovat do jejich průběhu. Brněnský soud nicméně konstatoval, že Stačilo! skutečně je koalicí a obchází zákon; jihočeský soud totéž řekl i o SPD. „Obcházení zákona dosáhlo míry zcela očividné a do nebe volající,“ konstatoval brněnský soud o Stačilo!.
Debatě se nebráníme
Politici proto začali mluvit o potřebě změny zákona. „Je určitě nutné změnou zákona situaci zpřesnit a vyjasnit, aby už v budoucnu nevyvolávala pochybnosti,“ napsal Novinkám předseda poslanců STAN Josef Cogan.
„Pokud by změna volebního zákona mohla do budoucna předejít podobným soudním sporům a zajistit větší právní jistotu, nebráníme se o ní vést debatu,“ uvedla lidovecká mluvčí Iva Petrusová.
Otevřít diskusi by chtěl i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, přestože aktuální soudní řízení komentovat nechtěl. „Je zjevné, že by se formulací v zákoně měla příští sněmovna zabývat,“ uvedl.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová v odpovědi mlžila a chce počkat na rozhodnutí Ústavního soudu. „Hnutí ANO se to netýká, my kandidujeme jako jedna strana,“ řekla s tím, že by se spíše měla zpřísnit pravidla i pro přiznané koalice.
„Z mého pohledu není potřeba nic měnit, pravidla jsou stále stejná a žaloby byly zamítnuty,“ odmítnul změny předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Oslovení představitelé ODS a SPD na zaslané dotazy neodpověděli.
Spor Volt požene k Ústavnímu soudu
Celkem 28 žalob žádajících zrušení kandidátek Stačilo! a SPD - ve všech krajích po dvou - podala strana Volt v polovině srpna. V Ústeckém kraji se na soud obrátila i Přísaha kvůli spolupráci Pirátů se Zelenými.
Soudy žaloby povětšinou zamítly, Volt se ale s tímto výsledkem smířit nechce a příští týden míní podat stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). Podle ústavního právníka Jana Kysely nicméně není pravděpodobné, že by uspěl.
Jak už totiž konstatovaly krajské soudy, které žaloby projednávaly, dle aktuálního znění volebního zákona je rozhodnutí o tom, zda kandidátku označí jako koaliční, jen na stranách. Podobný postup už navíc v minulosti při jiných volbách několikrát prošel.
Takové argumenty použilo i Stačilo! a SPD. „Není to nic špatného, je to projev živosti a adaptibility politického systému,“ komentovala postup Stačilo! jeho moravskoslezská lídryně a šéfka KSČM Kateřina Konečná.
Hrozí tak další eskalace celé věci. Volt se totiž po říjnových volbách může obrátit na Nejvyšší správní soud a následně znovu i na ÚS a rozporovat volební výsledky. „Jsme připravení jít dál,“ potvrdil Novinkám mluvčí strany Duy Huang Do.
Chtějí kandidovat jinde? Ať ze strany vystoupí
S návrhem úpravy volebního zákona přišli v červnu v odborném časopisu Právník Gor Vartazaryan a Filip Horák z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Na jejich definici koalice se v usneseních odkázal i českobudějovický soud.
Současná pravidla autoři označili za nelogická, za koaliční by se podle nich měla považovat jakákoliv kandidátka, na které jsou členové více než jedné strany. Pokud by někdo chtěl kandidovat za jinou stranu, než jíž je členem, musel by přestoupit, nebo ze své strany vystoupit a kandidovat jako nestraník.
„Obcházení je v tomto případě výrazně komplikovanější. Vyžaduje koordinované vystoupení a následné znovuvstoupení desítek až stovek členů,“ vysvětlili právníci.
Omezení volebních koalic podle nich má zajistit, že ve Sněmovně nebude příliš mnoho stran, což ohrožuje její akceschopnost, a že bude volič vědět, koho a s jakým programem skutečně volí. Letos kandiduje 26 subjektů, ale za ně se o poslanecká křesla uchází lidé z 57 stran a hnutí, popsaly Novinky.
Jan Kysela nicméně upozorňuje, že v případě volebního zákona strany rozhodují samy o sobě, což snižuje motivaci ho měnit. „Každý subjekt se snaží si ponechat co největší manévrovací prostor, protože nikdy neví, v jaké bude v budoucnu situaci,“ řekl Novinkám.
Pro schválení by byla potřeba širší politická shoda, protože změnu by musely schválit obě komory parlamentu.
