Článek
O mandáty se v říjnových volbách uchází 26 subjektů, na jejichž kandidátních listinách jsou zástupci 57 stran a hnutí. Podle aktuálních předvolebních modelů se do Sněmovny probojuje víc než 15 stran a hnutí.
„Tak velký počet stran a hnutí na kandidátkách může způsobit, že se uskupení po volbách rozpadnou a jednotlivé subjekty začnou uplatňovat vlastní ambice,“ varovala Lenka Hrbková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Sólisté“ na jedné kandidátce
Vůbec nejpestřejší kandidátky do říjnových voleb sestavilo hnutí Stačilo! V tomto slepenci se o poslanecká křesla ucházejí zástupci šesti stran, z toho jen zhruba čtyřicet jsou členové tohoto hnutí. Další jsou členové KSČM, SOCDEM, České strany národně sociální, Moravanů a Spojených demokratů - Sdružení nezávislých.
„Strany a hnutí na kandidátce hnutí Stačilo! spojuje odpor k Evropské unii, NATO a současné vládě. Kandidáti za SOCDEM jako Lubomír Zaorálek, Marta Semelová za KSČM a Jana Bobošíková za Stačilo! jsou ale osobnosti, které toho nemají politicky příliš společného,“ upozornila politoložka Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.
Piráti na kandidátky přizvali přes třicet Zelených a Motoristé dvanáct kandidátů ze středopravicové konzervativní Strany Soukromníků České republiky.
Okamurovo hnutí SPD má jako lídra kandidátky v Jihočeském kraji předsedu strany Svobodných Libora Vondráčka, v Praze vede kandidátku jeho stranická kolegyně Markéta Šichtařová, ve Zlínském kraji šéfka Trikolory Zuzana Majerová a v Moravskoslezském Jindřich Rajchl z PRO.
Podle Dvořákové jde i v tomto případě o nesourodou skupinu: „SPD zdůrazňuje sociální jistoty, jako například vyšší důchody, ale například Trikolora a Svobodní zastávají spíš slabší stát a odpovědnost na lidech.“
Vláda jedenáctikoalice?
Velké problémy může rozdrobenost způsobit budoucí vládě. Pokud by například ANO sestavilo kabinet s SPD a se Stačilo! nebo se spoléhalo na jejich podporu, znamenalo by to opírat se o hlasy až jedenácti různých politických subjektů. Kdyby se Babišovo hnutí spojilo s SPD a Motoristy, šlo by „jen“ o šestikoalici.
Podle Vladimíry Dvořákové by to pro premiéra byla extrémně obtížná situace. V té souvislosti připomněla stranu Věci veřejné. Ty se dostaly do Sněmovny v roce 2010 a s ODS a TOP 09 sestavily vládu. O dva roky později se strana začala rozpadat, někteří její poslanci založili nové politické subjekty. Když potom jejich pohrobci kabinet opustili, vedlo to k pádu vlády a předčasným volbám.
S nestabilní podporou části koalice se od svého vzniku potýká aktuální slovenská vláda Roberta Fica. Vedle stran Směr a Hlas je totiž součástí koalice i Slovenská národní strana, na jejíž kandidátce bylo do Národní rady zvoleno několik nestraníků a zástupci tří menších krajně pravicových uskupení.
Poslanci jednoho z nich vypověděli podporu vládě necelý rok po volbách a kabinet přišel o křehkou většinu v parlamentu. Šéf rebelů Rudolf Huliak si za podporu vlády vyjednal s Ficem post ministra cestovního ruchu a sportu. Podobnou dohodu musel premiér uzavřít už dříve s jinou skupinou nezařazených poslanců.
Nástup nestraníků
Jak vyplývá z volebního webu Českého statistického úřadu, skoro dvě pětiny - konkrétně 37,6 procenta - kandidátů do Sněmovny jsou bez stranické příslušnosti. Při volbách před čtyřmi lety jich bylo o čtyři procentní body méně.
Nestraníci podle politologů sami o sobě nestabilitu nezpůsobí, ale můžou mít na subjekt, za který kandidují, slabší vazby než straničtí kandidáti. Často navíc jde o výrazné a vyprofilované osobnosti. Například královéhradeckou kandidátku Motoristů vede bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a tu plzeňskou hudebník a marketér Oto Klempíř.
Ve Sněmovně dost možná zasedne i řada nováčků, 32 ze současných 200 poslanců totiž mandát neobhajuje. Vedle předsedkyně dolní komory Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 třeba její stranická kolegyně Marie Ochodnická nebo Marie Jílková z KDU-ČSL. Nejvíce neobhajujících je z KDU-ČSL, naopak z SPD o znovuzvolení usilují všichni současní poslanci. Jen poslanec Jiří Kobza na kandidátce hnutí Stačilo!
Celkově strany do voleb nasadily 4473 uchazečů, což je nejméně v současném tisíciletí. Nejvíc kandidátů bylo v roce 2013 - skoro 5 900.
