Hlavní obsah

Ze stromu na městském pozemku spadla větev a zranila muže. Ústavní soud mu dal šanci na odškodné

Brno

Marně se domáhal u soudů odškodnění muž, na kterého spadla větev ze stromu stojícího na pozemku vlastněného městem Hradec Králové. Justice jeho nárok odmítala, a ještě mu vzkázala, že se muž choval nezodpovědně, když poblíž stromu uklízel spadlý kus jiného kmene. Muž nakonec našel zastání až u Ústavního soudu.

Foto: Petr Kozelka, Novinky

Ústavní soud.

Článek

K celé situaci došlo v roce 2019 na pozemku s chatou, který patří mužově příbuzné. Na sousedním městském pozemku stojí dub, do jehož větví byl od května zaklesnutý ulomený vrchol topolu osika, který však roste na dalším pozemku jiných vlastníků.

V červnu se ulomený vršek osiky uvolnil a spadl na zem, přičemž zůstal na pozemku s chatou. Muž se dvěma syny se snažil dřevo odklidit, jenže v tu chvíli se uvolnila z dubu asi desetimetrová větev, spadla na něj a způsobila mu mnohočetná poranění. Větev přitom spadla kvůli prasklině, kterou způsobilo několikatýdenní zatížení zaklesnutou osikou.

Muž pak po Hradci Králové žádal odškodné ve výši tří milionů korun s tím, že město zanedbalo svoji prevenční povinnost, tedy povinnost chovat se tak, aby nedošlo k újmě na zdraví či majetku jiných. U soudů ale muž nepochodil.

Podle justice se totiž neprokázalo, že by město zanedbalo péči o dub, navíc muž a jeho synové se prý chovali nezodpovědně a podcenili situaci. Podle soudů měli totiž zavolat hasiče. Soudy pak dodaly, že prevenční povinnosti nedostáli majitelé pozemků s osikou.

Nejvyšší soud si ulehčil práci

Muž se dovolával zastání u Nejvyššího soudu, ale ten jeho námitky odmítl. Muž proti tomu protestoval ústavní stížností s tím, že Nejvyšší soud neměl jeho dovolání odmítnout jen proto, že do textu neuvedl spisovou značku jiného rozhodnutí, na které ve sporu odkazoval.

Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem pak muži vyhověl a rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil.

„Přestože mělo stěžovatelovo dovolání odkazovat na rozhodovací praxi přesněji, lze seznat, že stěžovatel pro označení rozhodovací praxe užil totožná klíčová slova, kterými je ustálená rozhodovací praxe tvořena, byť formuloval právní závěry stručněji. Nejvyššímu soudu tak muselo být bez jakýchkoliv potíží zřejmé, kterou rozhodovací praxi měl stěžovatel na mysli,“ uvedl ve středu Kühn.

Nejvyšší soud se tak bude muset k případu znovu vrátit. Samotnou podstatou sporu se Ústavní soud zatím nezabýval.

Výběr článků

Načítám