Článek
„Stále platí, že ministerstvo financí vzhledem k současnému vývoji pravidelně sleduje a vyhodnocuje ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v České republice i v zahraničí. V porovnání se sousedními státy patří ceny pohonných hmot v Česku stále mezi ty nižší,“ sdělila Novinkám Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Teherán bezprostředně po únorovém útoku oznámil uzavření Hormuzského průlivu, kterým před konfliktem procházela pětina světových dodávek ropy. Ropné společnosti, obchodníci a rejdaři začali prakticky okamžitě rušit plavby.
V Perském zálivu tak tehdy zůstalo uvězněno několik set tankerů a výpadek jedné z nejdůležitějších světových dopravních cest rychle zvýšil ceny ropy a ropných produktů na burzách. Severomořská ropa Brent se z úrovně kolem 70 dolarů za barel na konci února dostala během tří týdnů až nad 110 dolarů. V Česku během té doby podražil benzín téměř o osm korun za litr a nafta o téměř dvanáct korun.
Ministerstvo financí reagovalo počátkem března zahájením kontroly cen a marží čerpacích stanic. Jejich provozovatelé museli úřadu poskytovat údaje, které se porovnávaly s vývojem světových cen. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tehdy prohlásila, že pokud by prodejci nepřiměřeně zvyšovali marže, může stát cenovým výměrem stanovit jejich maximální výši.
Miliarda měsíčně na výpadku příjmů
Začátkem dubna už cena nafty překročila 48 korun a byla tak o patnáct korun vyšší než před válkou. Vláda rozhodla, že od 8. dubna omezí maximální marži u běžného benzínu a nafty na 2,50 koruny za litr. Současně snížila spotřební daň z litru nafty o 2,35 koruny. Omezení se nevztahovalo na prémiová paliva.
Ministerstvo od té doby každý pracovní den vyhlašovalo maximální cenu pro následující den. Vypočítávalo ji z velkoobchodních cen společností Čepro, Orlen a MOL a z burzovní kotace Platts, k nimž připočetlo povolenou marži a DPH.
Od května, kdy už cena nafty oproti vrcholu o více než pět korun klesla, vláda výpočet upravila. Maximální marži zvýšila ze 2,50 na tři koruny za litr a místo jednodenních cen začala používat jejich třídenní klouzavý průměr. Ten měl zmírnit dopad prudkých jednodenních výkyvů na burze. Daňová úleva pro naftu pokračovala.
Na konci června ceny ropy výrazně klesly v důsledku očekávání uklidnění konfliktu a resort financí navrhl ukončení regulace, která stát v důsledku prominutí části spotřební daně podle Schillerové připravovala asi o miliardu korun měsíčně.
Maximální ceny i snížená daň naposledy platily 19. července, regulace tedy trvala 103 dní. V současnosti se kvůli prodlužování válečného konfliktu ceny ropy opět pohybují nad 90 dolary za barel a zejména nafta se blíží s průměrnou cenou přes 46 korun úrovni z poloviny dubna. Ve čtvrtek se podle společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje, prodával litr nafty v průměru za 46,39 Kč. Resort financí ale zatím o znovuzavedení opatření na snížení cen, na rozdíl od sousedního Polska, nerozhodl.
Krušinová doplnila, že pokud by se ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo zneužívání situace na trhu, je stát připraven bezodkladně přijmout potřebná opatření, včetně opětovného zavedení regulace cen.
