Záškrt má letos už dvě oběti. Před lety přitom z Česka úplně zmizel

Roky byl záškrt nemocí, která v Česku patřila spíš do historie medicíny než do reálného světa. Jenže v posledních letech se nejen vrací, ale i posiluje. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) lékaři letos do konce července zaznamenali 16 případů. Za celý loňský rok jich bylo 11. A přibylo i úmrtí.

„V letošním roce jsme zaznamenali dvě úmrtí; dítě ve věku tří let a muž ve věku 51 let,“ uvedla pro Novinky Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. To se stalo naposledy v roce 1969.

Historicky nejvíce nakažených bylo v roce 1943, kdy jejich počty překročily 39 tisíc. V roce 1946 začalo na území tehdejšího Československa povinné očkování proti záškrtu. Díky němu byly už v roce 1974 pozorovány jen ojedinělé případy a od roku 1995 dlouhých 25 let vůbec žádné. Jenže situace se mění.

„V České republice se záškrt v letech 1996 až 2021 nevyskytoval, nicméně v Evropě jsou případy záškrtu hlášeny každý rok,“ uvedla Fabiánová. Situace se změnila v roce 2022, kdy se objevilo pět případů, od roku 2024 se počet nemocných pohybuje nad deseti. Právě rok 2024 přinesl také první oběť nemoci po mnoha letech.

„Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ popsala Fabiánová. Dalším důvodem, proč počty případů rostou, může být ale i lepší diagnostika. Některé případy mohly lékařům v minulosti unikat.

V letošním roce je zatím záškrt problém především v Moravskoslezském kraji. Na něj totiž připadá devět z 16 zaznamenaných případů. Další dva zachytili lékaři v Jihočeském kraji, po jednom v Praze, Středočeském, Plzeňském, Olomouckém kraji a na Vysočině.

Na severu Moravy, konkrétně v Ostravě, pak v polovině května zemřel tříletý neočkovaný chlapec. Následně hygienici potvrdili onemocnění také u tří jeho sourozenců. Policie už v květnu začala úmrtí prověřovat pro podezření ze spáchání trestného činu proti životu a zdraví.

Nemoc se ale obvykle objevuje mezi dospělými, které už vakcína chrání nedostatečně. Povinné očkování totiž absolvovali v dětství a ochrana s věkem slábne. Obecné doporučení pro dospělé je nechat se jednou za 10 let přeočkovat, je to ale dobrovolné rozhodnutí. „Případy onemocnění u dětí jsou výjimečné a vyskytly se zejména u neočkovaných dětí,“ doplnila Fabiánová.

Ačkoli je očkování proti záškrtu v Česku povinné, proočkovanost dětí není stoprocentní. Podle ministerstva zdravotnictví se dlouhodobě pohybuje mezi 93 a 95 procenty. U dospělých je situace složitější. Jejich proočkovanost se systematicky nesleduje, z počtu vydaných vakcín je nicméně zřejmé, že zájem o očkování u nich narostl.

„Zatímco dříve bylo ročně vykazováno přibližně 30 tisíc podaných dávek, v roce 2024 jejich počet vzrostl na více než 230 tisíc. V následujících letech se počet podaných dávek stabilizoval na úrovni přesahující 100 tisíc ročně,“ uvedl pro Novinky Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Záškrt nejčastěji napadá sliznice horních dýchacích cest, typicky se projevuje sípavým až štěkavým kašlem. Obvykle se dá dobře léčit antibiotiky, pokud ale nemoc přejde do pokročilejší fáze, nemocný se udusí. U dětí do pěti let a dospělých nad 40 let se smrtnost pohybuje až okolo 20 procent, ve zbytku populace je to okolo 5 až 10 procent.