Článek
Letní sezóna je teprve v polovině a čísla naznačují, že skutečný vrchol počtu nakažených může teprve přijít. Jen v červenci se totiž nakazilo 2792 lidí, to je třetina ze všech případů, které byly zaznamenány za celý loňský rok.
Jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ), v předchozích letech se počty nakažených v prvních sedmi měsících roku obvykle pohybovaly okolo 1500 až 2000 případů.
„Ty počty případů jsou skutečně obrovské,“ uvedla pro Novinky epidemioložka Hana Orlíková ze SZÚ.
Částečně za tímto skokovým nárůstem může podle ní stát fakt, že se minulý rok v červenci změnil systém hlášení dat. Údaje o borelióze a dalších chorobách, získané praktickými lékaři a pediatry, se od té doby do centrální evidence propisují automaticky. Letošní data tak potvrzují to, co lékaři předpokládali – že nemocných je daleko víc, než jsme doposud s jistotou věděli.
Obecně platí, že výskyt nemocí přenášených klíšťaty ovlivňuje několik faktorů. Patří mezi ně například promořenost klíšťat, běžné sezónní výkyvy počasí, ale v posledních letech stále více také klimatické změny.
„Vzhledem k celkovému oteplování pozorujeme, že se sezóna prodlužuje a zároveň se aktivita klíšťat posouvá do vyšších nadmořských výšek,“ upozorňuje Orlíková. Zatímco dříve byli lidé zvyklí, že na horách se klíšťat tolik bát nemusí, data z posledních let ukazují, že ani tam není moudré přestat být ostražitý.
Vůbec nejvyšší počty nakažených hlásí zatím Středočeský a Jihomoravský kraj. Ve Středočeském kraji evidovali lékaři do konce července 1153 pacientů, v Jihomoravském 1052. To ale neznamená, že by si lidé měli dávat pozor jen tam. „Obecně můžeme říci, že v každém okrese v Česku může dojít k nakažení lymeskou boreliózou,“ upozornila Orlíková.
Pomohou antibiotika a rychlý zásah
Problém je promořenost klíšťat. Ta je v Česku vysoká. Nakaženo je 15 až 40 procent z nich v závislosti na regionu. Data přitom ukazují, že situace je často horší ve městech než ve volné přírodě. Vidět je to i v hlavním městě.
„Pražské parky a lesoparky vytvářejí specifické mikroklima, kde se klíšťatům mimořádně daří, a riziko nákazy je tak pro obyvatele metropole reálné i při běžné procházce,“ popsala Martina Marešová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Typickým příznakem onemocnění je zarudnutí kůže v místě bodnutí s centrálním bledým místem. „Člověk by v takové situaci neměl váhat s návštěvou lékaře, nemoc je velmi dobře léčitelná antibiotiky,“ dodává Orlíková. Může se stát, že flek sám od sebe zmizí, to ale ještě neznamená, že je vše v pořádku. Nákaza se může projevit i po několika letech.
Nejběžnější varianta onemocnění je kožní, nejprve se projevuje jako zmíněný červený flek, ale pokud není léčená, může přejít do kožních infekcí a vést ke ztenčení zasažené kůže. Existují ale i další, nebezpečnější průběhy. Jedním z nejkomplikovanějších je lymeská neuroborelióza, tedy infekce, která napadá nervový systém. Jsou známé ale i vzácné formy, kdy může dojít k poškození srdce nebo očí.
Platí, že čím dřív člověk klíště vytáhne, tím je nižší riziko přenosu nemoci. Místo, kde bylo přisáté, je dobré vydezinfikovat a klíštěte se vůbec nedotýkat rukama. Na jeho odstranění je ideální plochá pinzeta. Klíště je dobré chytit co nejblíž u kůže a pak ho vyviklat. Klasické vytáčení, na které je mnoho lidí zvyklých, není nutné.
