Hlavní obsah

Zásah mezinárodních sil na Krymu nic neřeší, kloní se Stropnický k mírovému řešení

9. 3. 2014, 12:17 – Praha

Ministr obrany Martin Stropnický uvedl v nedělním diskusním pořadu Partie v televizi Prima, že dává přednost mírovému řešení krize na Krymu. Upozornil ale, že diplomatické možnosti jsou omezené. Případný zásah mezinárodních sil by podle něj však nic nevyřešil. Ocenil současně, že se ukrajinští vojáci nenechali na Krymu vyprovokovat.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr obrany Martin Stropnický

Článek

„My nejsme v běžné nebo typické situaci. Stát může (na agresi, jako je sestřelení letadla) odpovědět, může odpovědět razantně, ale co to vlastně přinese,“ řekl Stropnický a dodal: „Žádné hurá akce nepřicházejí v úvahu."

Podle něj jde v konfliktu ze strany Moskvy o testování, co si může dovolit: „Z té ruské strany je to neustálé hledání, co si může dovolit, kam až může zajít, testování jak ukrajinské strany, tak mezinárodního společenství.“

Ani diplomatický, ani sankční prostor není velký.
Ministr obrany Martin Stropnický

Stropnický dodal, že klíčová je pro řešení konfliktu diplomacie: „Diplomatická cesta bývá považována za měkkou, ale není bezzubá.“ Ministr obrany ale dodal: „Mezinárodní společenství nemá mnoho prostoru pro nějakou akci.“ Zmínil při té příležitosti, že jakýkoli zásah mezinárodních sil by podléhal schválení Radou bezpečnosti, ve které je ale mezi pěti stálými členy Rusko s právem veta.

„Ani diplomatický, ani sankční prostor není velký. V obchodním nebo energetickém sektoru se obě strany potřebují. Proto je ta odpověď západního společenství může někomu připadat nerozhodná,“ dodal Stropnický s tím, že je nutné přivést nebo dotlačit Rusko k jednání.

Skeptický je k misi pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), ve které jsou i dva čeští vojáci: „Zatím to úspěšné není, mandát vyprší v úterý, nechci být falešným prorokem, ale myslím, že ta mise neuspěje.“

Uvedl, že zpočátku byla reakce na žádost o vyslání mise ze strany Ukrajiny vlažná, ochotu projevilo pět až šest zemí. Stropnický dodal, že v tu dobu sám nebyl pro českou účast. „Když ta účast byla masivnější, tak jsem po dohodě s náčelníkem generálního štábu, který to doporučil, vyslání schválil.

Převoz Ukrajincům zachránil život

Ministr se také vyjádřil k přepravě zraněných Ukrajinců. Považoval to za klíčové zejména u prvního letu: „Z osmdesáti procent neměli ti pacienti šanci přežít.“

Dodal ještě že první mise, kdy letěli dva stroje, airbus a CASA, tak to stálo 10 miliónů, druhý pak pět miliónů.

„Nemůžeme žít, jako nějací sobci, kteří se nechají tu podporovat EU, tu chránit aliancí, a když jsme požádáni o nějaký vstřícný krok, tak řekneme ne, máme vlastní starosti.“

Stropnický hájil svůj názor na dostavbu Temelína

Vysvětlil, že udělal chybu, když odpověděl na otázku, zda souhlasí s Dienstbierovým názorem, že by se ruské konsorcium nemělo podílet na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Uvedl, že nechtěl zasahovat do obchodních otázek, ale že každá takováto stavba má i bezpečností aspekty.

Zdůraznil ale, že to řekl v době vyostřené situace na Krymu. A za signifikantní považuje, že ty dva varovné hlasy přišly právě od ministrů obrany a ministra, který má na starosti lidská práva.

Reklama

Výběr článků