Článek
Nejvyšší soud se otázkou zabýval na základě případu z jižních Čech, kdy se otec domáhal po matce jejich již dospělé dcery vrácení 78 tisíc korun. Dívka totiž složila v roce 2021 maturitu a dál již ve studiu nepokračovala, čili výživné již neměla dostávat. Otci to ale nikdo neřekl a ten tak platil až do roku 2023.
Muž se proto obrátil na soud a chtěl, aby mu peníze vrátila matka, neboť na její účet peníze posílal a žena o ukončení studia věděla. Soudy mu ale nevyhověly, neboť podle nich žaluje špatného člověka. Po dosažení plnoletosti se měl vypořádat s dcerou, nikoli s matkou.
Muž se proto obrátil na Nejvyšší soud, ale u senátu v čele s Lubomírem Ptáčkem také nepochodil. Plyne to z rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil.
„Nositelem práva na výživné je dítě, nikoli rodič, který výživné přebírá. Po dosažení zletilosti se dítě stává plně svéprávným subjektem právních vztahů a případná dřívější dohoda rodičů o platebním místě již nemění skutečnost, že příjemcem výživného je právě zletilé dítě. Druhý rodič v takové situaci vystupuje pouze jako platební místo,“ vysvětlila mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.
V podobných případech se tedy musí rodič pustit do sporu s dospělým dítětem. „Pokud rodič po zániku vyživovací povinnosti nadále poskytuje výživné, vzniká případné bezdůvodné obohacení na straně zletilého dítěte. Právě ono je proto subjektem, vůči němuž lze uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení,“ dodala Tomíčková.
