Zákon o bezpečnostních agenturách vázne

Vláda se k předložení legislativy původně zavázala do konce letošního roku, teď ale s návrhem vnitro vyčkává, i když je podle zdrojů Práva zákon připraven. Podle kritiků by za tím mohly stát lobbistické skupiny, na které by zákon doléhal.

„Prakticky všechny porevoluční vlády měly přijetí tohoto zákona ve svém programovém prohlášení. Minimálně dvakrát to už bylo i v parlamentu, ale vždy to narazilo na lobbing,“ řekl Právu Václav Nepraš, předseda bezpečnostní sekce Hospodářské komory.

„Poslední verze zákona je nejzdařilejší, nicméně se zase dostává na druhou kolej,“ dodal. Jak stojí v interní zprávě o stavu bezpečnostních agentur, kterou má Právo k dispozici, absence zákona způsobuje, že kvalita pracovníků v oboru je špatná, jejich odměny nízké. Výjimkou není ani jejich vykořisťování nebo značné krácení daní.

„Podnikatelé a jejich zaměstnanci v soukromých bezpečnostních službách se výrazně podílejí na prevenci vzniku protiprávních jednání ve vztahu k osobám i majetku,“ stojí ve zprávě.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) návrh zákona odložil z 30. září letošního roku až na konec roku 2024. Právě možný lobbing potvrdilo Právu více zdrojů obeznámených s problematikou. Zákon je podle zdrojů redakce prakticky hotový a po meziresortním připomínkovém řízení zbývá vypořádat několik připomínek k ekonomickým dopadům jeho přijetí.

Na dotaz, zda na něj tlačí lobbingové skupiny, ministr odpověděl, že záměr přijmout zákon platí, chce ale prosadit jinou podobu, než jaká na ministerstvu dosud vznikla.

„Pro ČR je norma důležitá. Zákon nicméně počítal s tím, že na vnitru vznikne jen kvůli němu samostatné oddělení, jakýsi licenční úřad o 15 lidech, který by prakticky neměl na starosti nic jiného. V době škrtů ale není možné takto navyšovat kapacity,“ konstatoval pro Právo ministr vnitra Rakušan.

Soukromá bezpečnostní činnost je v současnosti zakotve­na v živnostenském zákoně a upravuje jen obecné podmínky pro vstup do podnikání. Česko je přitom poslední zemí Evropy, vyjma Německa a Rakouska, kde funguje silný cechovní systém. Německo zákon také chystá.

Nový návrh kromě jiného přidává jasné vstupní podmínky pro podnikatele do odvětví (bezúhonnost, bezdlužnost, bez­pečnostní zachovalost, odbornou způsobilost) a také pro zaměstnance soukromých bezpečnostních služeb (bezúhonnost, odbornou a zdravotní způsobilost).

Přijetí normy a na ni navazující kultivace prostředí soukromé bezpečnosti předpokládá zvýšený výběr daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Analytici ministerstva odhadují přínos do státního rozpočtu na dvě až čtyři miliardy korun ročně.

Podle resortu průmyslu a obchodu bylo v Česku ke konci loňska vydáno celkem 20 097 koncesí pro podnikání v oboru soukromé bezpečnosti, z toho přibližně 15 000 subjektů je držitelem jedné a více koncesí. Podle Českého statistického úřadu je však pouze zhruba 3200 podniků v tomto oboru aktivních.

Na nutnosti přijetí nového zákona se shoduje i odborná veřejnost. Podle strategic affairs directora z bezpečnostní agentury společnosti M2C Oldřicha Rutara ukotvení v českém právním řádu chybí.

„Právní definice komerční bezpečnosti však nesmí spočívat pouze v její regulaci, ale zejména v její kompetenci a právech. Je třeba se vyvarovat neúměrného množství povinností a administrativy, což by přineslo i další závazky, které se promítnou do navyšování cen,“ uvedl pro Právo.

Podle Nepraše by mohl nový právní rámec narovnat aktuální stav na trhu. „Podmínky pro vstup do tohoto podnikání jsou nyní bohužel velmi nenáročné, takže tuto koncesi může velmi jednoduše získat řada subjektů, které k tomu nemají plnou odbornou, etickou či morální způsobilost,“ uzavřel.